Jak se starat o kočku

Kočky možná navenek působí jako nezávislí domácí mazlíčci, ale aby se u vás dobře zabydlely, potřebují trochu péče. Kočky jsou v mnoha ohledech soběstačnější než psi, ale mohou být stejně oddaní, pokud projevíte hodně snahy a lásky. O kočku se starejte tak, aby byla zdravá, berte ji na preventivní prohlídky, krmte ji a pečujte o ni. Kočka vaši lásku vnímá a ocení, že má své místo v rodině.

Část 1 ze 3: Zdraví

  1. 1
    Kočku každý rok vezměte k veterináři na preventivní prohlídku. Díky tomu podchytíte zdravotní problémy dříve, než se z nich stane něco vážného. Během prohlídky si můžete s veterinářem promluvit o čemkoliv, co vás trápí ohledně zdraví kočky. Veterináře informujte, pokud se kočka chová jinak než obvykle (například jinak mňouká, chodí, jí nebo se zvláštně chová). Během prohlídky dostane kočka potřebná očkování a veterinář také zkontroluje vzorek stolice kvůli parazitům. Veterinář také zahájí léčbu jakýchkoliv problémů, které kočka může mít.[1]
    • Veterinář také může doporučit více testů, aby se zjistila přítomnost dalších parazitů a zkontrolovala se činnost srdce, ledvin a riziko cukrovky.
    • Starší kočky byste měli brát na preventivní prohlídku dvakrát ročně, protože jsou náchylnější na onemocnění.[2]
  2. 2
    Koťata vezměte na preventivní prohlídku co nejdříve. Pokud jste si pořídili koťata, vezměte je k veterináři během prvního týdne, co jste je získali.[3] Když je koťatům kolem osmi týdnů, budou potřebovat častější návštěvy veterináře než starší kočky. Dvakrát až třikrát budete muset veterináře navštívit kvůli očkování (minimálně psinka a vzteklina). Během první návštěvy si s vámi veterinář promluví o dalších rizikových onemocněních, která koťatům hrozí, jako je například kočičí leukémie.
    • Koťata budou pravděpodobně mít škrkavky, které mohou brzdit růst a přenášet se i na člověka. Veterinář kočce předepíše prášky, kterými se dají léčit.
  3. 3
    Kočka může občas potřebovat speciální lékařskou péči. Pokud kočka onemocní, možná ji budete muset vzít k veterináři. Je dobré si na podobné nemoci nebo naléhavé případy ušetřit trochu peněz. Zákroky se u některých veterinářů dají platit z pojištění domácích mazlíčků, které hradí některé výdaje za neplánovanou léčbu. Příznaky onemocnění se mohou u různých koček lišit, ale veterináře okamžitě kontaktujte, pokud zpozorujete následující změny:[4]
    • Oči: hnis, zčervenání, šilhání, mnutí očí, zákal
    • Uši: svědění, hnis, zápach
    • Dýchání: kýchání s hnisem, přetrvávající kašel, potíže s dýcháním
    • Kůže: bulky nebo hrbolky, otoky, přehnané nebo přetrvávající svědění a škrábání, zranění, zčervenání či žluté zbarvení
    • Moč: krev v moči, potíže s močením, přehnané močení, značkování
    • Zažívání: zvracení, ztráta chuti k jídlu, průjem, zácpa
    • Obecné: malátnost/apatie, neklid, záchvaty, zmatení
  4. 4
    Kočku nechte vykastrovat. Kastrace koček a kocourů pomůže s nežádoucím chováním, jako je potulování se nebo značkování teritoria močí. Také kočku ochrání před množstvím různých nemocí, jako jsou nádory mléčné žlázy, rakovina vaječníků, rakovina dělohy nebo varlat.[5] Také se nemusíte bát nežádoucích koťat.
    • Pokud máte koťata, veterinář vám pravděpodobně doporučí, abyste je nechali vykastrovat ve stáří dvou až šesti měsíců.
  5. 5
    Kočku často česejte. Pokud máte kočku s dlouhou srstí, pravidelně ji češte kartáčem. Rovný a hladký hřeben zase lépe funguje na krátkou srst. Na menší oblasti (třeba kolem tváře a uší) můžete použít menší hřeben ve tvaru trojúhelníku. Pokud kočky češete hřebenem, na dlouhou srst použijte hřeben se širokými zuby a na krátkou srst hřeben s hustě posazenými zuby. Na kotě pořiďte menší a jemnější hřebínek.
    • Při česání můžete zkontrolovat, zda kočka nemá blechy, a podívat se, zda se na kůži nevyskytují bulky nebo hrbolky.
    • Česání je velmi důležité, protože odstraňuje odumřelou srst, zamezuje vzniku koulí z chlupů, podporuje krevní oběh a navíc si během něj můžete s kočkou vytvářet pouto.[6]
  6. 6
    Kočce čistěte zuby. Použijte kartáček s jemnými štětinami a zubní pastu pro zvířata (ne pro lidi, protože fluorid je pro kočky jedovatý). Začněte tím, že kočce dáte zubní pastu ochutnat. Další den jí dejte pastu ochutnat a přejeďte jí prstem po horní dásni. Další den to samé udělejte s kartáčkem a postupujte krouživými pohyby od zadních zubů k předním. Postupně čistěte nakloněným kartáčkem podél i pod hranicí dásní. Mělo by vám to zabrat maximálně půl minuty.
    • Zubní péče je pro zdraví kočky velmi důležitá, protože mnoho nemocí je provázáno se špatnou péčí o zuby a onemocněním dásní. Bakterie a zubní plak se mohou krevním oběhem dostat do těla, což může vést k onemocněním srdce a ledvin,[7] bolestem v tlamičce, problémům se stravováním a ztrátě zubů.
  7. 7
    Kočce nechte zuby profesionálně vyčistit. I když kočce čistíte zuby kartáčkem, někdy je potřeba nechat kočce zuby vyčistit. Čištění kartáčkem sice odstraňuje zubní plak a nános na viditelných ploškách zubu, ale kartáček se špatně dostává těsně k dásni.[8]
    • Dentální hygiena také veterináři umožní podrobně prozkoumat tlamu kočky, což by bez uspání jinak nemohl provést.
    Reklama

Část 2 ze 3: Krmení a bydlení

  1. 1
    Kočce vytvořte prostředí, ve kterém se bude cítit dobře. Kočka by měla mít nějaký prostor jen sama pro sebe, kde bude mít soukromí a pohodlí. Kočka si tedy bude moct jít odpočinout, když už bude mít příliš podnětů, a bude mít také relaxační místo na spaní. Kočce poskytněte měkkou deku nebo polštář.[9]
    • Polštáře a přikrývku pravidelně perte.
  2. 2
    Pořiďte kočičí záchod. Kočky upřednostňují čistotu, a tak toaletu čistěte každý den. Čistý kočičí záchod kočku přiláká, ale špinavý ji může odradit a může si jít ulevit jinam. Pokud máte více než jednu kočku, doporučuje se pořídit víc kočičích záchodů a umístit je různě po domě. Nestane se tak, že si jedna z koček bude záchod hlídat a nepustí tam tu druhou.[10]
    • Pokud například máte dvě kočky, měli byste pro ně mít tři kočičí záchody.
    • Záchod nedávejte do rušné místnosti nebo poblíž hlasitých přístrojů, které by kočku mohly vylekat. Kočka by se k záchodu také měla snadno dostat.[11]
  3. 3
    Zjistěte, co kočka potřebuje k jídlu. Požádejte veterináře, aby vám doporučil kvalitní kočičí krmení pro kočky speciálně pro vaši kočku. Kočku krmte podle návodu na obalu. Kočky se většinou krmí na základě věku, váhy a aktivity. Většinou upřednostňují menší porce jídla během dne.[12] Pokud jste se tak nedohodli s veterinářem, nedávejte kočce lidské jídlo. Kočka by mohla z potravin určených pro lidi onemocnět nebo pro ni mohou být jedovaté.
    • Kočky jsou masožravé a potřebují jídlo živočišného původu, aby získaly potřebné základní aminokyseliny (složky bílkovin). Pokud je z potravy nezískávají, může jim to způsobit závažné zdravotní potíže.[13]
    • Kočkám vždy dávejte čerstvou vodu, ne mléko, protože ho špatně tráví.[14]
  4. 4
    Kočku pravidelně krmte. Pokud kočka nemá přístup ke granulím dle libosti, zkuste kočce dávat 2 až 3 malé porce denně. Pokud ji dáváte jídla v konzervě, po 30 minutách jakékoli nedojedené zbytky vyhoďte. Kočce můžete také dávat granule, které v misce můžete nechat delší dobu. Kočce jednou za čas nabídněte pamlsek. Můžete jí dát čerstvé ovoce nebo zeleninu, jako je vařená brokolice, kukuřice nebo meloun cantaloupe. Vyhněte se baleným pamlskům, které neobsahují dostatek živin.[15]
    • Pokud máte malá koťata (6 až 12 týdnů stará), krmte je čtyřikrát denně. Starší koťata (3 až 6 měsíců) byste měli krmit třikrát denně.
    Reklama

Část 3 ze 3: Společenský život

  1. 1
    Nechte kočku, aby tempo určovala sama. Pokud máte novou kočku nebo pokud je kočka stydlivá ve společnosti jiných koček, nenuťte ji k tomu, aby byla poblíž vás nebo aby si s vámi hrála. Místo toho začněte pomalu a sledujte náznaky, které vám kočka dává. Umožněte kočce, aby se s vámi nebo jinými kočkami seznámila. Jednoduše vedle kočky po nějakou dobu seďte, ale dejte si pozor, abyste nad ní nestáli, protože byste ji mohli zastrašit. Když se kočka začne cítit ve svém prostředí příjemně, přijde za vámi nebo jinými kočkami.
    • Když k vám kočka přijde, nechte ji, ať si vás očichá. Můžete ji také motivovat tím, že si na dlaň dáte pamlsek.[16]
  2. 2
    S kočkou si hrajte každý den. Když se stanete jejím osobním trenérem, umožníte jí tak, aby měla dostatek pohybu. Použijte hračky jako pírka, falešné myši nebo jen srolovaný papír, aby se kočka proběhla kolem. Hračky mohou kočku skvěle stimulovat k tomu, aby se hýbala. Můžete také kočce zkusit házet malé hračky, které může honit. Pokud jste moc unavení na hraní, použijte hračky ve stylu rybářského prutu nebo baterky, aby se kočka pořádně rozhýbala.
    • Když si s kočkou budete každý den hrát, uspokojíte tak její touhu po pozornosti.[17]
  3. 3
    Poskytněte kočce vybavení, na kterém si může hrát. Kočka by měla mít spoustu předmětů, se kterými si může sama hrát. Mezi užitečné a zábavné předměty patří škrabací sloup nebo strom, na který může šplhat. Kočky milují vysoké předměty a rády škrábou. Velký, bytelný strom dá kočce dostatečně prostoru ke škrábání a kočka navíc po něm bude moci lézt a rozhlížet se po okolí.[18]
    • Kočičí strom nebo věž zkuste umístit k oknu, do kterého se opírá slunce. Kočka navíc bude mít výhled po okolí.
  4. 4
    Kočku přimějte, aby si hrála s jídlem. To je důležité, zejména pokud máte kočku pouze v bytě a nemá tedy možnost lovit potravu. Potravu můžete zkusit dát do různých nádob a do stran udělat díry. Kočka se pak k jídlu bude muset dostat třesením a válením nádob.[19]
    • Díky tomu kočce umožníte, aby byla aktivní a zabavila se. Nebude se tak nudit a nebude nešťastná.[20]
  5. 5
    Kočku představte ostatním domácím mazlíčkům. Kočky jsou často samotářská stvoření, ale mají rády společnost jiných koček. Neznamená to ale, že byste měli dát dvě kočky dohromady, aniž by měly šanci si na sebe zvyknout. Kočka si může zvyknout na novou kočku tak, že k ní dáte například kus látky, na které nová kočka spala, nebo ji nechte očichat místnost, ve které nová kočka pobývala. Chvíli byste si s kočkami také měli hrát odděleně, aby si zápach druhé kočky spojily s něčím pozitivním.
    • Jídlo kočkám dávejte v oddělených miskách, ale dejte je vedle sebe. Tak si kočky budou moct během jídla užívat vzájemnou společnost.
    Reklama

Tipy

  • Kočce připravte spoustu míst, kde se bude moct protahovat, schovávat, pozorovat okolí a hrát si. Kočka si takový prostor zamiluje a užijete si spolu spoustu zábavy.
  • Dokud je kočka ještě malá, neškádlete ji. Mohla by se stát agresivní a kousat.
  • Kočce nechte zavést mikročip. Pokud se kočka ztratí nebo se stane něco jinak naléhavého, budete ji moct snadno najít a možná jí tím zachráníte život.
  • Před pořízením nové kočky vše proberte s veterinářem.
  • Pokud kočku chováte uvnitř bytu, pořiďte jí obojek, ideálně oranžový. Pokud uteče nebo se ztratí, budete mít větší šanci, že se najde.
Reklama

Varování

  • Poblíž kočky nenechávejte mince. Pokud kočka spolkne minci, mohla by se otrávit a mince by musela být vyoperována.
  • Bez dozoru také nenechávejte provázky, nitě nebo stuhy. Kdyby kočka provázek spolkla, musela by jít na operaci, aby se jí nezauzloval ve střevech a nezabil ji.
  • Kočka by měla žít v bezpečném prostředí. Pokud máte novou kočku, dávejte pozor na velké psy, dokud si na sebe s kočkou nezvyknou.
  • Nenechte kočku kousat do malých věcí, jako jsou drobné hračky nebo elektrické kabely. Kočka by se mohla začít dusit nebo by jí předmět mohl uvíznout v žaludku.
  • Existuje mnoho webových stránek, které poskytují zdravotní informace týkající se koček. Žádná ale není šitá na míru zrovna vaší kočce. Nejlepší péči kočce poskytnete, když jí vezmete k veterináři, který se primárně stará o kočky a psy.
Reklama

O tomto wikiHow

Veterinář, Royal College of Veterinary Surgeons
Spoluautorem tohoto článku je Pippa Elliott, MRCVS. Dr. Elliott je veterinářka s více než třiceti lety zkušeností. V roce 1987 vystudovala University of Glasgow a 7 let pracovala jako veterinární chirurg. Dr. Elliott pak pracovala více než deset let jako veterinární lékař na zvířecí klinice.
Kategorie: Kočky
  1. Feline Internal Medicine Secrets. Michael R. Lappin, DVM, PhD. Hanley and Belfus, Inc. 2001
  2. http://www.humanesociety.org/animals/cats/tips/preventing_litter_box_problems.html?referrer=https://www.google.com/
  3. The Evolutionary Basis for the Feeding Behavior of Domestic Dogs (Canis familiaris) and Cats (Felis catus) John W.S. Bradshaw The Journal of Nutrition. July 2006 vol. 136 no. 7 1927S-1931S
  4. Differences between cats and dogs: a nutritional view. 7. Veronique Legrand-Defretin (1994). Proceedings of the Nutrition Society, 53, pp 15-24. doi:10.1079/PNS19940004.
  5. http://www.humanesociety.org/animals/cats/tips/cat_care_essentials.html?credit=web_id96068337
  6. http://www.aspca.org/pet-care/cat-care/general-cat-care
  7. https://www.petfinder.com/cats/cat-problems/improving-feline-socialization/
  8. http://www.humanesociety.org/animals/cats/tips/cat_care_essentials.html?credit=web_id96068337
  9. http://www.humanesociety.org/animals/cats/tips/cat_care_essentials.html?credit=web_id96068337
  10. http://www.animalplanet.com/pets/get-creative-with-food-and-water/
  11. http://www.animalplanet.com/pets/get-creative-with-food-and-water/

Pomohl vám tento článek?

Ano
Ne
Reklama