Jak poznat, že je vaše kočka v depresi

Kočky mohou trpět depresemi z mnoha příčin stejně jako lidé – od přestěhování se do nového domu k ztrátě milovaného společníka. Odhalit depresi je těžké, protože změny chování jsou někdy jen nepatrné. Pečlivým pozorováním byste si však měli být schopni příznaků deprese všimnout a patřičně zasáhnout.

Metoda 1 z 3:
Vyhodnocení situace

  1. 1
    Zajděte se svou kočkou na prohlídku k veterináři. Pokud si všimnete změn chování u své kočky, domluvte si schůzku u veterináře. Budete určitě chtít zjistit, zda deprese u vaší kočky není způsobena jiným onemocněním vyžadujícím léčbu.
    • Řekněte veterináři o všech změnách, kterých jste si všimli, týkajících se chuti do jídla, spacích návyků a změn osobnosti vaší kočky. Veterinář provede rutinní prohlídku, poslechne srdce, zkontroluje oči a uši a změří teplotu.
    • Jestliže na základě vámi uvedených změn veterinář uzná za vhodné, provede krevní testy, rentgen nebo jiná vyšetření. Některé výsledky se dozvíte hned, na jiné budete muset počkat pár dní.
    • Jestliže se u vaší kočky nejedná o zdravotní problém, zřejmě trpí kočičí depresí.
  2. 2
    Připomeňte si všechny nedávné změny. Kočičí deprese je důsledkem mnoha různých faktorů. Posuďte současnou situaci a zkuste si vzpomenout na všechny změny, které mohly depresi spustit.
    • Přestěhovali jste se v nedávné době? Změna bydliště je jednou z hlavních příčin kočičí deprese. Mnoho koček mívá problémy způsobené přechodem z jednoho bytu (domu) do jiného a mohou upadnout do dočasné deprese, než si v novém prostředí zvyknou.[1]
    • Zemřel v poslední době někdo z domácnosti? Ať už se jedná o osobu nebo dalšího domácího mazlíčka, smrt dokáže kočky zasáhnout. Nevnímají ji stejně jako lidé, ale zaznamenají absenci osoby nebo zvířete. To může vést k depresivním pocitům.[2]
    • Jste v poslední době příliš zaneprázdněni? Když trávíte méně času se svým kočičím přítelem, ať už kvůli práci, společenskému životu nebo novému partnerovi, je to další možný spouštěč kočičí deprese. Kočky, obzvláště některá plemena, třeba siamské, jsou společenské tvory a cítí-li se zanedbávány, mohou upadnout do deprese.[3]
  3. 3
    Roční období. Roční období neovlivňuje pouze lidi. Stejně tak je to u koček, které se v zimních měsících mohou cítit deprimované.
    • Zimní měsíce se vyznačují kratšími dny, kdy je méně slunečních paprsků. Nedostatek slunce může u koček vyvolat deprese, což má za následek změny v jejich chování. Jestliže se změnami ročních období mění i povaha vaší kočky, může zažívat sezónní depresi.[4]
    • Sluneční svit ovlivňuje hladinu melatoninu and serotoninu. Pokles hladiny těchto hormonů může vést k únavě, úzkosti a smutku u lidí i u koček. Zvláště venkovní kočky jsou na to citlivější, protože tráví většinu času venku.[5]
    Reklama

Metoda 2 z 3:
Příznaky deprese

  1. 1
    Všimněte si spacích návyků u vaší kočky. Kočky jsou velcí spáči. V podstatě prospí v průměru 16 hodin denně. Pokud se vám zdá, že vaše kočka spí více, než je obvyklé, může to být znakem deprese.
    • Protože kočky spí tak často, je těžké odhadnout, kdy už je spánku příliš. Vy byste však měli mít představu o tom, kolik hodin vaše kočka věnuje spánku. To vám poslouží jako vodítko.[6]
    • Když víte, že je vaše kočka ráno vždy vzhůru, aby vás pozdravila, a najednou dřímá ve spižírně, může to být znamením, že je v depresi. Jestliže bývá vždy vzhůru, když se vrátíte z práce, a teď ji najdete spát na gauči, není to zcela v pořádku.[7]
    • Úbytek energie. Není vaše kočka apatická? Některé kočky jsou líné od přírody, pokud ale vaše jinak živá a energická kočka najednou proleží celé dny, může to být rovněž příznakem deprese.[8]
  2. 2
    Častější hlasový projev. Kočky vydávají spoustu zvuků – syčí, předou a mňoukají. Pokud si všimnete, že se vaše kočka více než obvykle hlasově projevuje, může být v depresi.
    • Kočky v depresi reagují na mírný popud tím, že křičí, vyjí nebo syčí, anebo se jednoduše nahodile vokalizují během dne. Možná se vám tím snaží říci, že je něco v nepořádku.[9]
    • Potřeba spánku se u každé kočky liší a vy nejlépe víte, kolik spánku je pro vaši kočku normální. Když vaše kočka normálně často hlasitě upozorňuje na svou přítomnost, nemusíte se jejím hlasovým projevem znepokojovat. Pokud však vaše obvykle tichá kočka najednou začne v noci křičet, může vám tím chtít sdělit, jak je nešťastná.
    • Nadměrná vokalizace kočky často pramení ze ztráty blízkého společníka, ať už zvířete, nebo člověka. Kočka možná křičí proto, aby ji její nepřítomný společník mohl najít.[10]
  3. 3
    Stravovací návyky. Deprimované kočky mohou na svůj smutek reagovat tím, že odmítají potravu, nebo se naopak přejídají. Všimněte si, kolik vaše kočka jí.
    • Ztráta chuti k jídlu je hlavním příznakem deprese u lidí i u zvířat. To, že vaše kočka nemá o potravu zájem, zjistíte, když nejí ve svém obvyklém čase a jakákoliv potrava zůstane netknutá. Důsledkem ztráty chuti k jídlu bývá úbytek váhy.[11]
    • Naopak, některé kočky se při depresích přejídají. I když zřídka, ale stává se to. Když vaše kočka vyžaduje více potravy, což má za následek zvýšení váhy, může to být rovně příznakem deprese.[12]
  4. 4
    Prohlédněte své kočce kožíšek. Některé deprimované kočky přestanou dbát o svoji srst, kdežto jiné o ní dbají až přehnaně. V tomto případě jednodušeji zaznamenáte fyzickou změnu.
    • Pokud je její kožíšek matný, bez lesku, je možné, že o něj nepečuje. Jestliže se obvykle vaše kočka po večeři pravidelně myje uprostřed obýváku a najednou přestane, může to být rovněž příznakem deprese.[13]
    • Jiné kočky o sebe dbají přehnaně, aby potlačily úzkost spojenou s kočičí depresí. V tomto případě si můžete všimnout, jak se dlouhé hodiny olizují. Někdy to mívá za následek ztrátu chlupů na některých místech na jejich těle či vyrážku.[14]
  5. 5
    Všimněte si, jak dlouho se vaše kočka schovává. Kočky jsou společenská zvířata, ale potřebují občas trávit čas i o samotě. Pro kočku je typické mít svoje oblíbené místo, kam občas zaleze (třeba šuplík nebo skříň), příliš časté skrývání však může být znakem deprese.
    • Když je kočka v depresi, schová se na místo, kde ji jen stěží naleznete. Namísto toho, aby zalezla na své obvyklé místo do šuplíku nebo skříně, ukryje se do toho nejtmavšího koutu, kde není vidět.[15]
    • I v tomto případě můžete jen vy posoudit, co je u vaší kočky normální. Některé kočky se schovávají více než jiné, pokud jste ale zvyklí, že vaše kočka tráví svá odpoledne obyčejně v obýváku a najednou není k nalezení, něco není v pořádku.[16]
  6. 6
    Zkontrolujte, jestli má vaše kočka problémy s vyměšováním. Ty bývají úzce spojené se stresem u kočičí deprese.
    • Močením si kočky obvykle značí svoje teritorium a většinou to s kočičí depresí nesouvisí. Moč s pronikavým zápachem obyčejně najdete na svislém povrchu a je zpravidla typický pro kocoury. Stává se to, když kocour cítí, že je jeho teritorium ohroženo. Není to v důsledku deprese. Avšak napětí mezi domácími mazlíčky může vést k úzkosti, stresu a depresi. Vyřešte všechny teritoriální rozepře dříve, než u vašich mazlíčků vyústí v psychické problémy.
    • Najdete-li na různých místech v domě moč nebo fekálie, může to být příznakem kočičí deprese. Kočky někdy močí mimo svou toaletu v důsledku nevyhovující velikosti, tvaru nebo typu kočkolitu, a rovněž pokud je toaleta špinavá. Jestliže ji však má vaše kočka čistou a vy jste v poslední době neprovedli žádné změny v souvislosti s ní, může být močení mimo toaletu důsledkem deprese.[17]
    Reklama

Metoda 3 z 3:
Boj s depresí

  1. 1
    Věnujte své kočce dostatečnou pozornost. Deprese u kočky může propuknout následkem nedostatečné pozornosti. Ubezpečte se, že své kočce projevujete tolik lásky, kolik potřebuje, aby byla šťastná a cítila se v bezpečí.
    • Kočky jsou společenská stvoření, ale mají sklony k nezávislosti. Kočky obvykle dají najevo, kdy chtějí vaší pozornost, a je nejlepší nechat je, aby přišly samy. Když se k vám například kočka tiskne, nebo se otírá o nohy, dožaduje se vaší pozornosti. Někdy není možné všeho nechat a vyhovět jejím potřebám, měli byste ji však alespoň krátce pohladit, abyste ji dali najevo, jak moc vám na ní záleží.
    • Kočky milují aktivitu, hrajte si s ní. Ideální doba je 15 až 20 minut denně. Kočky mají radost z různých plyšových hraček, které jim můžete házet, aby je chytaly. Nikdy však s nimi nezápaste holými rukami. Kočka se stane bázlivou a tím pádem agresivní.
  2. 2
    Ujistěte se, že má vaše kočka nějakou zábavu, když jste pryč z domu. Pokud jste například nedávno dostali novou práci, kde jste více vytížení a myslíte si, že právě to je příčinou deprese u vaší kočky, snažte se, aby byla spokojená, když jste mimo dům. Je několik způsobů, jak zabavit kočku, když nejste doma.
    • Přes den nechte odestřeno a vytáhněte žaluzie, zvláště pokud bydlíte na venkově. Ujistěte se, že je pod oknem stolek, komoda nebo jiné vyvýšené místo, kam si vaše kočka může vylézt a pozorovat, co se venku děje. Kočky baví dívat se ven z okna a vychutnávat si sluneční paprsky.[18]
    • Své kočce rovněž můžete v čase své nepřítomnosti pustit DVD (anebo třeba program TV Mňau). Některé kočky rády sledují filmy s ptáčky, myšmi nebo jinými kočkami. Buďte však opatrní, protože kočky mohou vyskočit na televizi a shodit ji. Ujistěte se, že je vaše televize dobře zabezpečená a nespadne, bude-li vaše kočka příliš zvědavá.[19]
    • Hračky jsou navrženy tak, aby kočky potěšily a zabavily. Rovněž existují hračky-hlavolamy, kdy se dovnitř hračky umístí pamlsek. Kočka musí přijít na to, jak tento výmysl otevřít, aby se dostala k odměně. To ji zabaví, než budete pryč. Buďte však opatrní. Některé hračky se prodávají s varováním, abyste s nimi nenechávali kočku bez dohledu. Ubezpečte se, že jste vybrali hračku, která je pro vaši kočku bezpečná zatímco budete pryč.[20]
  3. 3
    Zkuste světelnou terapii. Jestliže je vaše kočka v depresi způsobené ročním obdobím, světelná terapie by ji mohla zmírnit.
    • Kupte lampu, která vytváří světlo podobné slunečnímu, a zapněte jej na několik hodin v přítomnosti kočky. Můžete použít například lampu, jaká se používá k pěstování rostlin uvnitř.[21]
    • Sol Box je značka lampy speciálně vyvinutá pro kočky. Dá se však koupit pouze u online prodejců, jako je Pawsitive Lighting a není zatím dostupná v českých obchodech ani na českých internetových stránkách. Tato lampa produkuje jasné bílé světlo a výrobce doporučuje vystavit kočku jejím účinkům v zimních měsících 30 minut denně.[22]
  4. 4
    Zkuste umělé feromony. Zeptejte se svého veterináře jak použít syntetické feromony vyvinuté pro zachování pocitu uvolnění a spokojenosti u koček.
    • Feliway sprej nebo difuzér je jedním z nejoblíbenějších dostupných umělých feromonů. Při použití se řiďte návodem na příbalovém letáku, nebo se informujte u veterináře.[23]
  5. 5
    Zvažte medikaci. V boji proti kočičí depresi jsou léky považovány jako poslední možnost kvůli vedlejším účinkům a potížím spojených s podáváním léků kočkám.
    • O použití dostupných antidepresiv pro svou kočku se poraďte s veterinářem.[24]
    • Promluvte si s veterinářem o možných vedlejších účincích a rovněž o tom, které z nich vyžadují neodkladnou veterinární pomoc.[25]
    • Co se týče léků, jejich podávání kočkám je obzvláště obtížné. Mnoho veterinářů předepisuje kočkám léky pouze jako poslední možnost. Pokud vám veterinář doporučí léky, ujistěte se, že jste správně porozuměli jak je dávkovat a uchovávat. Jestliže je vám něco ohledně medikace nejasné, neváhejte, kontaktujte svého veterináře a zeptejte se.[26]
    Reklama

Tipy

  • Jakékoliv změny chování u své kočky vždy konzultujte s veterinářem. Mějte na paměti, že jisté příznaky deprese, zvláště nechutenství, souvisí i s mnoha jinými onemocněními. Má-li vaše kočka vážný zdravotní problém, včasný zásah je nezbytný.
  • Jestliže si myslíte, že se vaše kočka cítí osaměle v důsledku ztráty jiného zvířete, zvažte osvojení další kočky nebo psa. Je to samozřejmě nesnadné rozhodnutí, ale některé kočky jsou společenštější než jiné. Jestliže se vám zdá, že by vaše kočka měla ráda společníka, pořiďte si další zvíře.
Reklama

O tomto wikiHow

Veterinářka
Spoluautorem tohoto článku je Pippa Elliott, MRCVS. Dr. Elliott, BVMS, MRCVS je veterinární lékařka s více než 30letou praxí ve veterinární chirurgii a doprovodné veterině. V roce 1987 promovala na University of Glasgow a získala titul z veterinárního lékařství a chirurgie. Pracuje na stejné zvířecí klinice ve svém rodném městě již více než 20 let.

Pomohl vám tento článek?

Ano
Ne
Reklama