Jak nebýt společensky nemožný

Společenská neohrabanost pramení z pocitu, že nejste „normální“, nebo nevíte, jak jednat s ostatními lidmi. Z části vychází z našeho strachu a obav z toho, co si o nás pomyslí ostatní a z části také z očekávání společnosti a z toho, jak si tato očekávání vykládáme. Společenská neohrabanost nám může zabránit bavit se s lidmi a způsobuje nám strach z toho, že se nám ostatní budou smát a budou se nás stranit. Když si uvědomíte, že tento strach je normální a že ho má každý, budete se moci přestat bát a začít pracovat na svém sebevědomí. Když to dokážete, budete brzy na cestě k tomu, abyste byli schopni se dobře bavit s každým a nebáli se komunikace s lidmi. Pokud chcete vědět, jak nebýt společensky neohrabaný, v tomto článku se to dozvíte.

Část 1 ze 3: Změňte své myšlení

  1. 1
    Uvědomte si, že v tom nejste sami. Možná si myslíte, že se všichni lidé ve společnosti cítí sebejistě a uvolněně, ale ve skutečnosti se většina lidí obává toho, že budou působit nemotorně. Mají strach, že je ostatní lidé nebudou mít rádi, že neudělají dobrý dojem, nebo že se s nimi ostatní lidé budou nudit. Lidé často trpí stydlivostí, bojí se, že řeknou něco špatně, že se ztrapní, nebo že se nebudou schopni bavit s ostatními lidmi. Až si uvědomíte, že nejste jediní, kdo tyto obavy má, budete se cítit trochu lépe.
    • Pokud vás komunikace s lidmi děsí vždy, možná nad tím příliš přemýšlíte a zdá se vám to horší, než jaké to ve skutečnosti je.
    • Možná si myslíte, že všichni lidé ve vašem okolí jsou přirozeně sebevědomí a nemusí se starat o to, jak budou na ostatní působit, ale uvědomte si, že téměř všichni jsou do jisté míry nejistí tím, jak působí na ostatní lidi, ať už jde o humor, nebo o to, jaký dojem dělají na lidi, se kterými se seznamují.
  2. 2
    Zjistěte, z čeho pramení vaše pocity. U mnoha lidí pocity společenské neobratnosti pramení z úzkostí, strachu, nejistoty, nebo nízkého sebevědomí. Všechny tyto věci je možné řešit, ale musíte být ochotní posunout své hranice a snažit se vybudovat si lepší sebevědomí. V každém případě musíte identifikovat zdroj svých nepříjemných pocitů a zjistit, co vám je způsobuje, jinak nebudete schopni to řešit. Čím dříve zjistíte, co je vaším problémem, tím dříve se s tím budete moci vypořádat.
    • Existuje spousta dalších důvodů, proč se lidé cítí nejistí. Někteří mají špatné zkušenosti z minulosti a mají pocit, že jim nikdo nerozumí. Jiní jsou zase introverti (což není to samé, jako stydliví lidé), jsou nuceni jednat s lidmi kvůli práci, jsou pod tlakem okolí atd. a kdyby si mohli vybrat, nikdy by se společenských událostí neúčastnili. Někteří lidé jednoduše nemají motivaci komunikovat s ostatními lidmi a zapomenou, jak se to dělá.
  3. 3
    Snažte se překonat svoji stydlivost. Stydlivost může nepříznivě ovlivnit vaši komunikaci s lidmi. Je důležité pracovat na tom, abyste se jí zbavili. Najděte si na internetu něco o tom, jak překonat stydlivost a začněte praktikovat různé metody. Nebudete se muset od základu měnit, ani nebudete muset být extroverti, pokud jste introverti, ale můžete se snažit pracovat na tom, abyste se mezi lidmi cítili uvolněněji a nebáli se projevit.
    • Být introvert není to samé, jako být nesmělý, i když je možné najít oba tyto znaky u jednoho člověka. Introverti se vyhýbají společenským událostem, protože je vyčerpávají a protože jsou orientování spíše na vnitřní interakce, které extrovertům nic neříkají.
    • Na druhou stranu nesmělí lidé se chtějí účastnit společenských událostí, ale mají strach, že se ztrapní, nebo že se s nimi nikdo nebude bavit.
  4. 4
    Jak poznat, zda trpíte sociální úzkostí. Sociální úzkost je velmi omezující porucha, která způsobuje, že člověk není schopný fungovat v běžném životě, například ve škole, v práci, nebo na společenských událostech. Člověk, který trpí sociální úzkostí, se uzavírá do sebe a mívá většinou jen málo skutečných přátel. Vyhýbá se všem veřejným interakcím a vztahům s lidmi. Sociální úzkost pramení z neustálého strachu z toho, že se člověk ztrapní nebo poníží.
    • Pokud trpíte sociální úzkostí, je nutné vyhledat odbornou pomoc, protože takovou poruchu není většinou možné zvládnout bez pomoci. Stejně jako chorobná plachost má i sociální úzkost skvělé prognózy léčby.
  5. 5
    Překonejte sociální úzkost. Až identifikujete pocity, které u vás vedou ke strachu ze společenských událostí, začněte si je uvědomovat, kdykoli je budete cítit. Když si budete více všímat reakcí svého těla v době, kdy budete cítit úzkost, budete schopni rozpoznat, kdy vás zaplavuje adrenalin a způsobuje vám pocit, že musíte utéct, nebo se schovat.
    • Když se to stane, řekněte si: „Mám úzkostlivou reakci, ale budu v pořádku. Zachovám se klidně.“ Čím více si toto budete říkat, tím dříve se vám začne dařit to řešit.
    • Pokud trpíte nějakou formou sociální úzkosti, kterou jsme popsali výše a máte mnohem silnější reakce, než většina lidí, uvědomte si, že vaše biochemie ovlivňuje vaše reakce a že je možné se proti tomu naučit bojovat. Nevymlouvejte se a nemyslete si, že jste jednoduše nespolečenský člověk.
    • Vaše úzkost je sice iracionální, ale vaše tělesné reakce jsou skutečné a vy se musíte naučit tyto dvě věci odlišovat, abyste se zbytečně neobviňovali, ale byli schopni změnit to, jak se chováte.
  6. 6
    Zapracujte na svém sebevědomí. I když se necítíte sebevědomě, můžete to hrát, dokud to pro vás nebude přirozené, nebo si můžete stále připomínat, že se musíte k ostatním lidem chovat přátelsky. Je rozhodně těžké se chovat sebejistě v situacích, kdy se bojíte, cítíte úzkost nebo paniku.
    • Zeptejte se sami sebe, co nejhoršího by se mohlo stát a snažte se udělat alespoň krok vpřed a trochu se zapojit mezi ostatní lidi.
    • Nespěchejte – vybudovat si sebevědomí chce čas a zahrnuje jak kroky vpřed, tak kroky vzad. Musíte si najít místo ve společnosti, na kterém se budete cítit dobře a to vyžaduje čas.
  7. 7
    Uklidněte se ve společenských situacích. Pokud nechcete být společensky neohrabaní, uklidněte si nervy před každou společenskou akcí. Je nutné umět zklidnit nervy mezi ostatními lidmi, protože nervozita je na lidech jasně zřetelná a lidé ji z nás vycítí, i když zrovna nemluvíme.
    • Protože není snadné jednat se společensky neohrabaným člověkem, mohli byste tím odradit spoustu lidí od rozhovoru s vámi.
    • Je důležité nevykládat si tyto znaky jako nepřátelské chování. Jde pouze o úzkost a když se budete snažit pracovat na své řeči těla, můžete se tohoto dojmu zbavit.
    • Naučte se působit přátelsky. Když budete působit přátelsky a otevřeně komunikaci, místo uzavřeně a nervózně, nebudete na lidi působit společensky neohrabaně.
    • Uvědomte si, že mnoho lidí je stejně nervózních jako vy – někteří se to jen naučili lépe skrývat. To znamená, že to zvládnete i vy.
    Reklama

Část 2 ze 3: Změňte svůj přístup

  1. 1
    Zaměřte se na to pozitivní. Společensky nepříjemné chvíle způsobují, že jsme schopni se soustředit pouze na to, co je špatně, ale je dobré si schválně připomínat to, co je na celé situaci pozitivní. Jistě najdete něco, co vám bude připadat pozitivní, i když se zrovna chcete propadnout do země. Když vypíchnete pozitiva, získáte lepší pohled na věc a nebudete si připadat tak trapně. Vaše chování ve společnosti jistě není tak hrozné, jak si myslíte. Musíte se jen snažit na tom najít něco pozitivního.
    • Příklad: Jenny dotančila s Bradem a při odchodu z parketu zakopla o koberec a spadla na zem. Mohla by začít plakat a být smutná z toho, jak její tanec s Bradem špatně dopadl. Místo toho by si ale měla uvědomit, že nebylo možné okraj koberce vidět a díky jejímu pádu si ho alespoň všimnou ostatní lidé. Kromě toho zrovna dotančila s mužem, který se jí líbí a on už klečí vedle ní a chce jí pomoci vstát.
    • Jenny přijme jeho rámě (je to takový gentleman!), široce se usměje na všechny lidi okolo a řekne: „Teda, tak skvělý tanec a tak špatně skončil! Dávejte si pozor na ten koberec!“ Všichni s úlevou vydechnou, protože nevěděli, zda se mají smát, nebo se dívat jinam a Jenny je právě zbavila jejich napětí. Jenny si uvědomí, že na její pád za pět minut všichni zapomenou a zbytek večera se dobře baví.
  2. 2
    Mluvte k sobě v nepříjemných společenských situacích. Když k sobě budete mluvit, nebudete se muset starat o to, co si o vás myslí ostatní a budete schopni se uklidnit a zajistit, abyste se zase cítili dobře. Můžete si říkat například následující věci:
    • „Moje úzkost ovlivňuje moje myšlení.“
    • „Příliš si všímám nepříjemných pocitů.“
    • „Jde jen o chemikálie v mém těle, kvůli kterým se cítím nesvůj. Jinak je vše naprosto v pořádku.“
    • „Dokážu se na svoji úzkost dívat s nadhledem.“
    • Také pozitivní slova vám mohou pomoci:
      • „Lidé jsou na mě milí a já si jejich společnost užívám.“
      • „Lidem se líbí, co říkám.“
      • „Užívám si to tady.“
  3. 3
    Naučte se relaxovat. Relaxace není jednorázová činnost, jde o celoživotní trénink. Měli byste se to začít učit doma, kde máte největší pohodlí. Když se uvolníte před nějakou společenskou situací, budete se cítit lépe, budete k lidem upřímnější a nebudete se stále zkoumat. Když nebudete napjatí, budete schopni si společenské situace užívat, místo abyste z nich měli strach.
    • Když pocítíte úzkost, dýchejte zhluboka do břicha, protahujte se a meditujte. Pracujte na tom, abyste byli schopni se uvolnit kdykoli a kdekoli.
    • Později začněte pracovat na svých relaxačních schopnostech a naučte se je používat i mezi lidmi. Hlavně hluboké a pomalé dýchání vám pomůže se uklidnit v každé situaci, dokonce i když budete trpět sociální úzkostí. Když budete vnímat, co se s vámi děje, budete schopni to ovlivnit a budete se cítit uvolněněji.
  4. 4
    Dopřejte si čas na zotavenou. Ne všechny společenské události lze vyřešit tím, že se zasmějete a budete zhluboka dýchat. Může se stát, že na vás bude vaše znemožnění, bolest, nebo negativní emoce jednoduše až příliš a nebudete schopni se s nimi vypořádat na veřejnosti. V takovém případě je nejlepší jednoduše odejít. Když si dopřejete trochu prostoru, budete schopni se uklidnit a uvolníte nahromaděné pocity úzkosti.
    • Snažte se neutíkat z různých situací v slzách nebo s křikem. V rychlosti se omluvte a řekněte, že si potřebujete trochu vydechnout. Potom odejděte normálním tempem.
    • Pokud je to možné, můžete také říct, že se za chvíli vrátíte. Pokud se cítíte zahlcení emocemi a chcete se jen trochu vydýchat, řekněte, že si potřebujete zavolat a na chvíli odejděte.
    • Pokud se nějaká situace vyhrotí až do hádky, je v pořádku odejít a říct, že si potřebujete odpočinout a vychladnout. Slibte tomu druhému, že budete v rozhovoru pokračovat, jakmile se budete cítit trochu lépe. Nejde o žádnou zbabělost – naopak, chce to kuráž přiznat, že si potřebujete trochu srovnat myšlenky a zbavit se pocitů úzkosti.
    • Může trvat i hodiny, než budete schopni se uklidnit po záchvatu úzkosti. Nespěchejte na sebe. Kdyby to mělo znamenat, že společenská událost skončí dříve, než se budete cítit trochu lépe, omluvte se po kamarádovi a řekněte, že se už nestihnete vrátit.
  5. 5
    Buďte k sobě laskaví. Být společensky neohrabaný není permanentní stav, ale jen dočasná fáze. Budete schopni se přes to přenést a brzy se budete cítit lépe. Každý čas od času vybuchne a každý někdy zažil něco, na co nerad vzpomíná. Musíte se těmto situacím umět zasmát a být k sobě laskaví. Uvědomte si, že se nejedná o konec světa a nyní z toho můžete udělat vtipnou historku.
    • Dejte si pozor, abyste nelpěli na jedné nepříjemné situaci a nepředpokládali, že se takto budou odvíjet všechny vaše společenské interakce. Zaměřte se na ty situace, které jste si užili a které dopadly dobře. Uvědomte si, že socializace vyžaduje určité dovednosti a nebuďte na sebe příliš tvrdí jen proto, že jste se tyto dovednosti zatím nestihli naučit.
  6. 6
    Chovejte se přátelsky. Když budete předpokládat, že se s vámi lidé chtějí bavit a budete vždy očekávat jen to nejlepší, budete otevřenější a přátelštější. Je pravda, že bez ohledu na to, jak přátelští budete, se k vám někteří lidé budou chovat stále nepříjemně, ale to není důvod se z toho vinit. Když budete přátelští, lidé se s vámi budou cítit dobře. Budete schopni prolamovat ledy a ti méně přátelští lidé se nebudou bát chovat se otevřeněji a nebudou se s vámi cítit zranitelně.
    • Pokud neumíte být přátelští, zkuste si to. Brzy si uvědomíte, že je to snadnější, než se chovat stále opatrně a nedůvěřivě.
    • Když se seznámíte s někým novým chovejte se přátelsky a bavte se s ním o různých věcech. Neptejte se na nic osobního, abyste nepůsobili všetečně. Ptejte se, jak se lidé mají, jaké plány mají na víkend, nebo jaké zajímavé akce nedávno navštívili. Udržujte rozhovor nezávazný a zábavný.
    • Být přátelský ovšem neznamená být příliš důvěřivý. Udržujte si zdravý rozum a dávejte si pozor na lidi, kteří se chovají agresivně, podle, nebo zle. Starejte se hlavně sami o sebe.
  7. 7
    Přestaňte se zabývat tím, co si o vás myslí ostatní lidé. Zní to sice příliš jednoduše, ale když se to naučíte, vyhnete se společenské neohrabanosti, protože vás nebude zajímat, jak vás vnímají ostatní. Většina lidí se zabývá tím, co si o nich ostatní lidé myslí a stojí za to si to připomínat, když se budete cítit úzkostlivě. Když se budete zajímat o to, co si o vás lidé myslí, nebudete schopni si užít žádné společenské interakce. Až se těchto pocitů zbavíte, bude pro vás snadnější být sami sebou a bavit se klidněji a přirozeněji.
    • Také si uvědomte, že někteří lidé se chovají škaredě, povrchně a sarkasticky bez ohledu na to, kdo jste a co umíte – u takových lidí je negativní chování obranným mechanismem, pomocí kterého skrývají své vlastní pocity nejistoty a nepohodlí. Když se k vám někdo nebude chovat hezky, pamatujte si, že to není kvůli vám, ale kvůli němu.
    • Někteří lidé mají vůči ostatním negativní myšlenky proto, že nikdy nemuseli řešit své vlastní nedostatky. Tyto lidi nikdy nezměníte. Raději si uvědomte, že jsou nastaveni tak, že neustále viní všechny ostatní a berte to jako projevy jejich vlastních slabostí.
  8. 8
    Trochu se rozveselte. Nepříjemné a trapné situace se stávají. V našem nedokonalém světě je stejně pravděpodobné, že se znemožníme, jako že zapůsobíme sebejistě a ukážeme se v tom správném světle. Jednou z nejlepších věcí, které můžete udělat, je přestat se brát příliš vážně. Budete díky tomu schopni se uvolnit.
    • Většinou nemáme nad trapnými situacemi kontrolu – například nikdo nemůže ovládat dlouhé ticho v rozhovoru, nebo nepříjemné nadýmání, které se objeví zrovna když to nejméně potřebujeme. Většinou není ani možné se vyhnout zakopnutí.
    • Tyto věci se stávají, ale nesmíme je brát jako důvod k tomu, abychom sami sebe litovali. Berme je jako důvod k tomu akceptovat, že jsme jen lidé a uvědomit si, že život není vždy dokonalý.
    • Pokud se s tím chcete vypořádat, snažte se brát to veseleji a vtipněji. Pomůže vám to překonat tyto trapné chvíle a díky humoru zbavíte napětí i celou společnost, takže se lidé budou smát s vámi a ne vám.
    • Když se v takových situacích sami sobě zasmějete, lidé uvidí, že nejde o nic vážného a nebudou to brát jako konec světa. Podívejte se na lidi, kteří si dokážou udělat legraci sami ze sebe, hlavně na komiky. Například Rowan Atkinson, Charlie Chaplin a další vám pomohou uvědomit si, že každá trapná situace je vlastně jen příležitostí dobře se pobavit.
    Reklama

Část 3 ze 3: Zlepšete své sociální dovednosti

  1. 1
    Naučte se tlachat. Obyčejné nezávazné tlachání je pojivem každého rozhovoru. S většinou lidí, se kterými se setkáte, se na hlubší úroveň ani nedostanete a nikdo to od vás ani nebude očekávat. Díky tlachání se s lidmi budete moci sblížit, umožníte jim otevřít se a budete schopni se dát do řeči s každým, koho potkáte. Zde jsou základy umění nezávazného rozhovoru:
    • Ptejte se lidí jak se mají. Nezabíhejte do detailů jejich osobního života, ale zaměřte se na to, jak se zrovna mají a co mají v plánu.
    • Ptejte se na otevřené otázky (ne na otázky „ano“ nebo „ne“), díky kterým udržíte rozhovor v chodu.
    • Hledejte něco, co máte společného. Najděte si nějaké téma, o kterém se spolu budete moci bavit. Zkuste například seriály, domácí zvířata, nebo sport.
    • Pokud nenajdete nic, co byste měli společného, nic si z toho nedělejte. Můžete si skvěle popovídat i s někým, s kým nemáte společné názory nebo zájmy.
    • Veďte vyrovnané rozhovory. Je skvělé se ptát na otázky, ale měli byste také na otázky odpovídat a mluvit zhruba stejně, jako ten druhý. Nemělo by to vypadat, že celému rozhovoru dominujete.
    • Využijte prostředí. Když na někoho narazíte v kavárně, zeptejte se ho, jestli zkoušel jejich zákusky. Když se potkáte venku a je krásně, zeptejte se, jestli využije hezkého počasí a bude o víkendu dělat něco venku.
  2. 2
    Naučte se promluvit si s každým. Nemusíte se dlouze a vážně bavit s každým, koho jste teprve poznali. Najděte si vhodná témata k hovoru, uložte si je do paměti a v případě potřeby je použijte. Když nebudete vědět, o čem se bavit, pomůže vám to a ušetří vám to trapné pocity. Žádné dva rozhovory sice nejsou stejné, ale když budete mít připravená témata k rozhovoru, budete se moci alespoň chvíli bavit s kýmkoli.
    • Naučte se vnímat řeč těla lidí, se kterými mluvíte, abyste byli schopni odhadnout, zda se s vámi o daném tématu chtějí bavit. Pokud se například nějaké dívky zeptáte na to, jak se má její přítel a ona celá ztuhne a začne se dívat po místnosti, měli byste změnit téma.
    • Zajímejte se o toho druhého. Zaměřte se více na toho, s kým mluvíte, než na to, abyste na něho udělali dobrý dojem. Lidé se rádi baví o sobě a proto jde často o nejjednodušší způsob, jak si získat jejich přízeň.
    • Věnujte lidem veškerou svoji pozornost. Nevrťte se, nehrajte si s telefonem ani se nerozhlížejte kolem sebe. I když to děláte proto, že jste nervózní, na toho druhého by to udělalo špatný dojem.
  3. 3
    Naučte se vyprávět vtipy. Když řeknete vtip v nějakou špatnou dobu, budete působit divně a můžete tím zkazit celou situaci. Když ho ale řeknete ve správnou dobu, můžete tím situaci zlehčit a uvolnit napětí. Nemá smysl si schovávat vtipy a vytahovat je jen proto, abyste na lidi udělali dojem, ale když se vám podaří v pravou chvíli říct něco vtipného, ostatní tím ohromíte a oni ocení, že se snažíte cítit se ve společnosti dobře.
    • To nejdůležitější ohledně vtipkování je nebrat se příliš vážně. Když se vám vtip nepovede, neměli byste vypadat nešťastně a dělat z toho vědu. Přejděte to – usmějte se, mávněte rukou a jděte dál.
    • Snažte se vycítit situaci. Pokud společnost vázne a je trochu nuda, ten správný vtip může celou situaci zachránit. Pokud se ale lidé opravdu vážně baví o nějakém neveselém tématu, například o smrti, rozhodně byste neměli vtipkovat.
  4. 4
    Naučte se lidem lichotit. Co se týče komplimentů, nejdůležitější je lichotit upřímně a ve správnou dobu. Když to nebudete myslet vážně, raději nelichoťte. Pokud nevíte, zda je na to zrovna správná chvíle, také to raději nechejte být. Pokud se teprve učíte lidem lichotit, zkuste sledovat, jak to dělají ostatní a učit se. Můžete lidem pochválit oblečení, šperky, účes a k hlubším komplimentům se dostat až budete dotyčného lépe znát.
    • Lichotit někomu například tím, že mu řeknete, že mý smysl pro humor, nebo že se umí s každým bavit, vám umožní získat si přízeň tohoto člověka. Takové lichotky mají větší smysl, než chválení fyzického vzhledu.
    • Pokud chcete někomu pochválit vzhled, dejte si pozor, aby to nevyznělo špatně. Když lichotíte ženě, držte se obličeje a vlasů a vyhněte se lichotkám ohledně těla, jinak byste mohli znít příliš drze.
    • Lichocení je skvělá společenská dovednost. Můžete například někomu pochválit forhend na tenisovém kurtu, nebo můžete své spolužačce pochválit její výtvarné umění.
  5. 5
    Čemu se vyhnout. Každá situace je sice jiná, ale existuje několik základních věcí, kterým byste se měli vyhnout. Existují určité komentáře, které by nemusely vyznít dobře pokud chcete udělat dojem, je lepší se jim vyhnout. Dávejte si pozor na tyto věci:
    • Neříkejte, že jste ve společnosti divní, že se chováte divně, nebo že říkáte divné věci (pokud to tedy nedokážete říct opravdu vtipně). Lidé by se s vámi necítili dobře.
    • Neptejte se lidí na osobní otázky, například jestli s někým chodí, nebo jestli náhodou nepřibrali.
    • Nepoukazujte na to, že sledujete lidi na sociálních sítích. Pokud například někdo řekne, že byl o víkendu na večeři v nové restauraci, neříkejte: „To je pravda, díval jsem se ti na fotky na Facebooku a moc se mi líbila ta kabelka, kterou jsi měla s sebou.“ Tím byste na lidi neudělali dobrý dojem.
    • Nestůjte příliš blízko. Nemluvte s lidmi tak, že budete stát příliš blízko a nedáte jim prostor dýchat nebo se při rozhovoru pohybovat. Nemusíte sice stát kilometry daleko, ale měli byste každému dopřát jeho osobní prostor.
    • Když se lidé budou bavit o něčem, o čem vůbec nic nevíte, nevyptávejte se jich, ale v klidu počkejte, až se téma změní a budete se moci zapojit.
  6. 6
    Choďte mezi lidi. Když budete sedět doma za počítačem a budete se vyhýbat všem společenským událostem, nikdy se své sociální neohrabanosti nezbavíte, ale naopak si ji budete pěstovat, protože si nezvyknete být mezi lidmi. Pokud trávíte většinu času doma za monitorem a bojíte se komunikovat s lidmi, měli byste s tím něco udělat, jinak se úspěchu nedočkáte.
    • Neschovávejte se, seberte odvahu a choďte častěji mezi lidi. Nemusíte obrážet všechny akce ve městě, ale měli byste chodit alespoň na některé události a bavit se s lidmi, které máte rádi a kteří vás zajímají. Začněte s lidmi, kterým důvěřujete a postupně rozšiřujte svůj okruh přátel a seznamujte se s novými lidmi.
    • Socializujte se v malých dávkách. Socializace není maraton, soutěž, ani zkouška. Jde o to poznat se s novými lidmi a užívat si svůj život naplno. Pokud vás baví chodit mezi lidi jen někdy, je to naprosto v pořádku. Důležité je, že se tomu nevyhýbáte úplně.
    • Uvědomte si, že někteří lidé jsou snobi. Nejsou to ale všichni lidé a rozhodně to není důvod se schovávat. U takových lidí je nejlepší se naučit udržet si odstup, pokývnout a co nejrychleji se rozloučit se zdvořilým „rád jsem vás poznal“. Nedovolte, aby vám tito lidé zkazili vaše společenské události – vždy existuje někdo, koho stojí za to poznat.
    • Naučte se jak ukončit rozhovor. Pro mnoho lidí je těžké ukončit rozhovor, který nikam nevede, nebo který obě strany vyčerpává. Musíte se tuto dovednost naučit tak, abyste nepůsobili neslušně.
    Reklama


Tipy

  • Nepomlouvejte ostatní lidi. Alespoň se nebudete muset bát, že se vám to vrátí.
  • Mnoho lidí ze sociální úzkosti vyroste. Jde o problém hlavně mladších lidí a s postupem věku je pro lidi stále snazší tyto pocity překonat a zbavit se jich. Například rodičovství vám nedá jinou možnost, než se těmito věcmi přestat zabývat.
  • Pravidelné cvičení vám pomůže udržet si klid ve vypjatých společenských situacích. Když se zbavíte nahromaděné energie a vyplaví se vám do krve endorfiny, budete schopni překonat svoji úzkost.
  • Lidé trpící sociální úzkostí mohou působit strnule a zvláštně. Pokud máte pocit, že se k vám někdo takto chová, pravděpodobně za to může jeho sociální úzkost. Může vám to posloužit jako zrcadlo vašemu vlastnímu chování. Díky tomu si můžete uvědomit, jak působíte na ostatní a pokusit se na tom trochu zapracovat. Také díky tomu budete schopni jednat s jinými lidmi, kteří trpí sociální úzkostí.
  • Zapracujte na svém chování. Pokud neznáte společenské normy skupiny, se kterou trávíte čas, snažte se je naučit. Když to nebudete umět, budete působit nepatřičně. Etiketa je série jednoduchých společenských pravidel, které vytvářejí hranice, rutinu a signály, které lidem pomáhají chovat se slušně a zdvořile ve společenských situacích, i když si nejsou jistí složitějšími významy těchto pravidel. Slušnému člověku lidé většinou odpustí všechno.
  • Pokud nejste asertivní, zkuste se asertivní chování naučit. Tento styl komunikace vám pomůže překonat úzkost ve společenských situacích. Umožní vám vyjádřit vaše potřeby a říkat to, co si myslíte, aniž byste zranili city ostatních lidí. Budete se díky tomu cítit sebejistě v každé situaci. Když se se objeví nějaká trapná chvíle, budete se cítit sebejistěji a budete vědět, že nebudete reagovat agresivně, vystrašeně, nebo se nebudete ostatních stranit.
  • Nechejte si zkontrolovat krevní tlak. Vědci zjistili, že někteří lidé trpí sociální úzkostí kvůli vysokému tlaku.
Reklama

Varování

  • Nedělejte si starosti a neanalyzujte všechno až příliš. Čím jednodušeji budete komunikovat, tím snadnější to bude.
  • Nevychloubejte se, abyste udělali na ostatní dojem. Pokud chcete mluvit o svých úspěších a o tom, co jste dokázali, přestaňte a buďto se omluvte, nebo se někoho zeptejte na něco o něm.
  • Když zjistíte, že na vás lidé zírají, uvědomte si, že jim připadáte zajímaví. Nereagujte defenzivně – usmějte se a oni si pomyslí, že jste milí.
  • Pokud vám lidé v minulosti ublížili, ať už fyzicky, sexuálně, nebo verbálně, komunikace s lidmi pro vás může být problém. Vyhledejte odbornou pomoc a zbavte se svého strachu.
Reklama

O tomto wikiHow

wikiHow je "wiki", což znamená, že na jednom článku se podílí více autorů. Na vytvoření tohoto článku se podílelo 51 lidí, někteří anonymně, aby jej v průběhu času vylepšili.

Reference

Pomohl vám tento článek?

Ano
Ne
Reklama