Jak napsat román

Román je fiktivní prozaické dílo. Dobré romány se zabývají realitou, ale umí ji také umně překročit a dávají tím čtenářům možnost najít pravdu a lidskost i ve světě, který byl celý vymyšlen. Nezáleží na tom, jaký román chcete napsat – literární nebo komerční, romantický nebo sci-fi, válečný nebo rodinnou ságu – budete potřebovat spoustu kreativní energie a odhodlání, abyste své dílo dokázali napsat, zrevidovat a nechat vydat.

Část 1 ze 3: Jak vytvořit fiktivní svět

  1. 1
    Inspirujte se. Psaní románu je kreativní proces a nikdy nevíte, kdy vás může napadnout něco skvělého. Noste si s sebou sešit a pero a zapisujte si všechny nápady, na které narazíte. Možná vás inspiruje něčí rozhovor v kavárně, cesta autobusem nebo denní snění v parku. Nikdy nevíte, kdy to přijde, takže buďte stále obezřetní.
    • Nečekejte, až si vás inspirace najde sama. Psaní je jako trávení – pokud nic nevložíte, nic nevzejde. Pozorujte svět kolem sebe a až uvidíte nebo uslyšíte něco zajímavého, uložte si to do podvědomí. Nikdy nevíte, kdy se to bude hodit.
    • Jako spisovatel potřebujete neustálou inspiraci. Spisovatelům někdy připadá těžké, jen tak něco vymyslet. Je to pro všechny stejný problém a nejlepší pomocí je inspirace.
    • Vaší inspirací nemusí být kniha, může to být seriál, televizní pořad nebo i návštěva galerie. Inspirace má nekonečné množství podob.
    • Do sešitu si zapisujte fragmenty, odstavce nebo i celé věty – získáte tím lepší materiály pro dokončení svého příběhu.
    • Zamyslete se nad příběhy, které jste slyšeli – příběhy, které vám vyprávěli rodiče a prarodiče, zajímavé příběhy ze zpráv, nebo dokonce i duchařská historka z mládí, kterou si stále pamatujete, vám může dodat inspiraci.
    • Zamyslete se nad svým dětstvím a nad věcmi, které si z té doby stále pamatujete. Může jít o záhadnou smrt nějaké osoby z vašeho města, posedlost vašeho souseda jeho fretkami, nebo výlet do Londýna, na který nikdy nezapomenete.
    • Říká se, že byste měli „psát to, co dobře znáte“. Jiní lidé zase tvrdí, že byste měli „psát o tom, co neznáte, abyste se o tom něco dozvěděli“. Vybavte si situaci ze života, která vás inspiruje, děsí nebo zajímá – je možné toto téma rozvinout do podoby románu?
  2. 2
    Zamyslete se nad žánrem. Ne každý román lze zařadit do určité kategorie, ale je dobré vědět, jakému žánru se chcete věnovat a znát své publikum ještě než začnete psát. Přečtěte si všechny hlavní díla vašeho vybraného žánru, abyste správně porozuměli jeho struktuře a standardům. Pokud jste se ale nerozhodli pro určitou kategorii, nevadí – důležitější je vědět, na čem pracujete, není nutné vybírat si jediný žánr. Zde uvádíme seznam hlavních románových žánrů:
    • Literární romány jsou uměleckými díly, obsahují hluboká témata, symbolismus a složité literární techniky. Přečtěte si klasická díla světových autorů. Jistě na internetu najdete seznam největších románů historie. "100 Greatest Novels of All Time".
    • Komerční romány by měly publikum pobavit a měly by se dobře prodávat. Dělí se na mnoho žánrů, existují tedy například sci-fi, fikční, mysteriózní, thrillery, fantasy, romantické nebo historické romány. Velké množství románů se řídí přesnými pravidly a vycházejí v obsáhlých sériích.
    • Mezi komerčními a literárními romány najdete mnoho společného. Mnoho spisovatelů sci-fi, fantasy, thrillerů a dalších žánrů píše romány, které jsou složité a smysluplné stejně tak, jako klasické „literární“ romány. I bestsellery mohou být dobrými uměleckými díly.
    • Pokud si nějaký konkrétní žánr vyberete, měli byste přečíst co nejvíce podobných knih, jak to jen bude možné. Poskytne vám to lepší povědomí o tom, na čem vlastně pracujete – a také jakými způsoby lze daná pravidla tohoto žánru překročit.
    • Udělejte si malý průzkum žánru tak, že si přečtete jiné romány. Pokud například píšete román z poválečného období, zasazený do Francie, přečtěte si podobná díla. Jak se bude váš román lišit od těch ostatních?
  3. 3
    Vymyslete umístění románu. Jakmile se rozhodnete pro svůj žánr (či žánry), začněte snít o tom, kde by se váš román měl odehrávat. Nemusíte skončit pouze u nějakého města, ve kterém budou vaše postavy žít, můžete si vytvořit celý vesmír! Místo děje bude udávat atmosféru a náladu celé vaší knihy a také bude spojené s problémy, kterým budou vaše postavy muset čelit. Zamyslete se nad následujícími otázkami a zkuste si v hlavě načrtnout svůj nový románový svět:
    • Bude se podobat skutečným místům, která znáte?
    • Bude se příběh odehrávat v současnosti, minulosti, nebo v jiném období?
    • Bude se příběh odehrávat na Zemi nebo jinde?
    • Bude se příběh odehrávat pouze na omezeném místě, nebo budou protagonisté často cestovat?
    • Do jaké společnosti je román zasazen?
    • Jaká je jeho vládní a společenská kultura?
    • Jaký je časový rozsah příběhu? Popíšete události jednoho dne, týdne, roku, nebo delší doby?
    • Bude svět vaší knihy spíše temný a depresivní, nebo optimistický a pozitivní?
  4. 4
    Stvořte své postavy. Nejdůležitější postavou vaší knihy bude hlavní protagonista, který by měl mít jasnou a rozpoznatelnou osobnost a mělo by být možné sledovat jeho myšlenkové pochody. Hlavní hrdinové nemusejí vždy působit mile, ale většinou je dobré, aby se s nimi čtenáři dokázali nějakým způsobem ztotožnit a četba je bavila. Jednou z radostí četby je právě ztotožnění se s postavami a prožívání jejich dobrodružství.
    • Hlavní postava ani další postavy nemusí být sympatičtí, ale měli by být zajímaví. Stejně jako v případě postavy Humberta Humberta z knihy Lolita – hrdina může být opovrženíhodný, ale zároveň fascinující.
    • Vaše kniha také nemusí mít pouze jednoho hlavního hrdinu. Můžete si vymyslet skupinu lidí, kteří budou mít na děj stejně podstatný vliv. Můžete například zkusit vyprávět jeden příběh z pohledu různých lidí.
    • Ve vašem světě by měly žít i další postavy. Zamyslete se nad tím, jaký vztah by měly mít s hlavními hrdiny a zda budou jejich přátelé, či nepřátelé.
    • Musíte přesně vědět, jaké postavy ve svém románu chcete a musíte to vědět dříve, než se pustíte do psaní. Při psaní možný zjistíte, že váš hlavní hrdina je vlastně pouze jednou z vedlejších postav, nebo že se vám v knize vynořují další protagonisté, které jste neplánovali.
    • Mnoho autorů románů bere své postavy jako skutečné lidi a při psaní se ptají sami sebe, jak by jejich postavy v reálném životě skutečně reagovaly. Vaše postavy by měly být skutečně propracované, aby pro vás bylo vymýšlení jejich příběhu snadné.
  5. 5
    Představte si zápletku. Většina románů bez ohledu na žánr obsahuje nějakou zápletku nebo konflikt. Napětí roste tak dlouho, než problém vygraduje a následně se nějak vyřeší. To ale neznamená, že mají všechny romány šťastný konec – jde spíše o poskytnutí motivace pro postavy a vytváření jakéhosi nástroje pro změny v příběhu a jeho smysl.
    • Neexistuje žádný přesně daný vzorec pro dobře napsaný román. Tradiční pojetí je budování vzestupné akce (detaily a napětí), konflikt (hlavní krize v románu) a rezoluce (finální výsledek hlavní krize). To ovšem není jediný způsob, jak můžete ke psaní přistupovat.
    • Můžete začít s hlavním konfliktem a vypracovat se zpět k tomu, proč na něm záleží. Například začnete tím, že se dívka vrací domů z pohřbu svého otce a čtenář zatím ještě neví, proč tato událost povede k hlavnímu konfliktu příběhu.
    • Román by měl mít také zajímavé „řešení“ hlavního konfliktu. Je ale také v pořádku nechat některé konce otevřené.
    • Nemusíte svůj román ani psát lineárně. Můžete začít v přítomnosti a střídat pasáže z minulosti a z přítomnosti, nebo můžete začít v minulosti a přeskočit o 20 let dopředu – dovoleno je vše, jde o váš příběh. Příklad nelineálního románu je například Hopscotch od Julia Cortázara.
    • Přečtěte si své oblíbené romány a snažte se napodobit jejich dějovou linku. Dávejte pozor na to, jak je příběh provázán celou knihou. Pokud je román napsán nelineárně, bude to ještě zajímavější.
  6. 6
    Rozhodněte si, jak budete román vyprávět. Romány se většinou vypráví ve 3. nebo v 1. osobě, můžete je ale napsat také v druhé osobě, nebo použít kombinaci různých pohledů. První osoba znamená, že děj vypráví hlavní protagonista a mluví tak o sobě. Druhá osoba, která se nepoužívá tak často oslovuje čtenáře a vypráví mu, co se děje. Třetí osoba popisuje postavu nebo události z pohledu někoho jiného.
    • Nemusíte se rozhodovat ještě dříve, než začnete psát – vlastně je lepší napsat první kapitolu nebo nejlépe celou první verzi románu. Potom teprve získáte lepší představu o tom, v jaké osobě bude vhodné příběh vyprávět.
    • Neexistuje žádné přesné pravidlo pro to, jaký styl vyprávění bude nejlepší. Pokud ale píšete panoramatický román s mnoha postavami, třetí osoba vám může pomoci zvládnout všechny postavy, které se v románu objevují.
  7. 7
    Začněte od samého začátku. Je sice lepší začít s žánrem, dějem, postavami a místem dění a představovat si je v hlavě, pokud ale chcete napsat román, neměli byste tím trávit příliš mnoho času. Nechejte se inspirovat něčím jednoduchým – historickou chvílí, kouskem konverzace, kterou někde zaslechnete, nebo příběhem, který vám vyprávěla babička. I to stačí k tomu, abyste se dali do psaní a začali vytvářet něco nového za pomoci něčeho, co již znáte.
    • Pokud myslíte stále jen na detaily a zabýváte se jim příliš mnoho, můžete tím nevědomě brzdit vlastní kreativitu.
    Reklama

Část 2 ze 3: První verze románu

  1. 1
    Udělejte si osnovu. Každý romanopisec má jinou metodu, jak začít novou knihu. Osnova vám ale může pomoci lépe si seřadit své nápady a poskytne vám menší cíle, kterými se můžete propracovat až k dopsání celé knihy. Když ale začnete psát jen tak od boku a nebudete mít vymyšlené detaily, držte se své inspirace a počkejte, až se vynoří něco, co se vám bude skutečně zamlouvat.
    • Osnova také nemusí být lineární. Můžete si udělat rychlý náčrt každé postavy, nebo si vytvořit diagram toho, jak se spolu postavy vzájemně prolínají.
    • Až budete mít osnovu, nesnažte se ji dodržovat přesně. Jde o to započít proces psaní s vizuální představou toho, kam se váš příběh bude ubírat. Jistě se během celého psaní ještě trochu změní.
    • Někdy je osnova užitečná, když napíšete první verzi svého románu. Může vám pomoci najít lepší smysl ve struktuře svého díla a zjistit, co do vašeho románu příliš nezapadá.
  2. 2
    Pište tak, jak vám to jde. Při psaní první verze knihy byste měli psát tak, jak vám to jde nejlépe. Můžete psát každý den ráno, nebo večer, nebo v pauzách během dne, nebo můžete psát dlouho v kuse několik dní v týdnu. Nezáleží na tom, co pro vás funguje nejlépe, pište prostě v době, kdy cítíte největší inspiraci. Nespoléhejte ale pouze na to, k psaní byste se měli chovat jako o práci a měli byste se mu věnovat pravidelně, ať už se vám „chce“, nebo ne.
    • Vytvořte si pracovní plochu, která vám pomůže uzavřít se do svého světa. Najděte si útulné místo, kde můžete relaxovat a kde vás nebude nic a nikdo rušit. Pořiďte si kvalitní židli, na které budete moci sedět hodiny a psát. Knihu nenapíšete za hodinu, chce to minimálně měsíce, svá záda tedy musíte chránit.
    • Také si ke psaní chystejte pravidelně stejné občerstvení. Pokud je káva pro vás to pravé, dejte si ji. Pokud se po obrovské snídani necítíte unavení, klidně si ji dopřejte.
  3. 3
    Provádějte výzkum. Množství času stráveného výzkumem bude záviset na tom, jaký román chcete psát. Pokud například chcete psát historický román z prostředí války, budete si toho muset zjistit mnohem více, než pokud chcete psát román o vlastních zkušenostech z mládí. Vždy byste si ale měli zjistit co nejvíce informací a ujistit se, že ve svém románu nemáte žádné faktické chyby.
    • Zajděte si do knihovny. V místní knihovně budete schopni najít většinu informací, které potřebujete. Také jde o skvělé místo, kde můžete chvíli psát.
    • Mluvte s lidmi. Pokud si nejste jistí, zda je vaše téma dobré a vy mu skutečně rozumíte, zeptejte se někoho, kdo o tomto tématu ví vše.
    • Výzkum může také ovlivnit rozsah a obsah vašeho románu. Když budete více číst o době nebo tématu, o kterém píšete, možná zjistíte nové detaily, které pro vás budou naprosto fascinující a které možná změní celý směr vašeho románu.
  4. 4
    Napište první verzi knihy. Až budete mít pocit, že jste připraveni, sedněte si a napište první verzi svého románu. Nebojte se, jazyk nemusí být dokonalý, nikdo to po vás nebude číst. Pište uvolněně a nesuďte sami sebe. První verze knihy nemusí být skvělá – jen ji musíte napsat. Nemusíte se držet zpátky. Části, které pro vás budou během psaní první verze složité, se vám budou napodruhé psát již snadněji.
    • Stanovte si, že budete pracovat každý den, nebo tak často, jak můžete. Musíte si uvědomit, co se chystáte dokázat. Mnoho skvělých spisovatelů je neznámých, protože jsou jejich šuplíky plné nedokončených děl.
    • Nastavte si malé cíle – dokončit kapitolu, napsat několik stran, nebo určitý počet slov každý den. Udržíte si tím motivaci.
    • Můžete si stanovit také dlouhodobé cíle – řekněme, že chcete dokončit první verzi románu během jednoho roku, nebo dokonce během šesti měsíců! Vyberte si datum a držte se ho!
    Reklama

Část 3 ze 3: Revize románu

  1. 1
    Přepisujte svůj román tak dlouho, dokud nebude skvělý. Možná budete mít štěstí a budete spokojeni už s druhou nebo třetí verzí. Možná ale budete muset text upravit dvacetkrát, než se vám bude zamlouvat. Nejdůležitější je zpomalit a zjistit, kdy je práce hotova a kdy je vhodné ji sdílet s ostatními. Jakmile napíšete dobrou verzi své knihy, můžete pokračovat s procesem revize.
    • Ernest Hemingway tvrdil, že když psal svůj román „Farewell to Arms“, nejtěžší pro něj bylo volit správná slova.
    • Po napsání první verze knihy si dejte na několik týdnů nebo i měsíců pauzu a potom si knihu přečtěte v klidu, jako byste byli pouhým čtenářem. Které části potřebují dovysvětlit? Které části jsou například moc dlouhé nebo nudné?
    • Dobrým pravidlem je všímat si, zda máte tendence přeskakovat dlouhé pasáže. Pokud ano, je pravděpodobné, že to budou dělat i vaši čtenáři. Jak uděláte román zajímavější? Dokážete se zbavit všech přebytečných pasáží?
    • Každá nova verze či revize knihy by se měla zaměřit na jeden z aspektů celého románu. Například můžete napsat jednu celou verzi románu, která se bude soustředit hlavně na vypravěče, další verzi, která se bude zabývat nejvíce místem děje a třetí verzi, která detailně rozvine hlavní milostný příběh románu.
    • Opakujte tento proces tak dlouho, dokud nebudete mít verzi, kterou byste se nebáli ukázat lidem. Může to trvat měsíce i roky, neztrácejte tedy trpělivost.
  2. 2
    Procvičujte si revize. Když dopíšete poslední verzi knihy, můžete ji začít upravovat. Nyní se soustřeďte na logické dělení textu do odstavců, zbavujte se opakování a dodejte svému vyprávění plynulost. Nemusíte upravit každou větu – většina slov se stejně již zformovala během psaní poslední verze románu.
    • Vytiskněte svůj román a přečtěte si ho nahlas. Zbavte se všech pasáží, které „zní divně“.
    • Nebuďte příliš vázaní na své dílo, například se nezabývejte odstavcem, který s příběhem nemá moc společného a nepřináší žádné nové informace a vyřaďte ho. Vždy ho můžete zkusit použít někdy jindy.
  3. 3
    Ukažte svoji práci ostatním lidem. Začněte tím, že ji dáte přečíst někomu, komu důvěřujete, abyste si zvykli na to, že lidé vaši práci čtou. Protože není vždy jednoduché získat upřímnou zpětnou vazbu od lidí, kteří vás mají rádi a nechtějí vás zranit, nechejte si poradit následujícími způsoby:
    • Přidejte se do kroužku psaní. Místní univerzity nebo knihovny jistě nabízejí kurzy nebo workshopy pro spisovatele. Budete moci zhodnotit cizí práci a tu vaši budou hodnotit ostatní lidé.
    • Založte si spisovatelskou skupinu. Pokud znáte několik dalších lidí, kteří píšou romány, dohodněte se, že se budete každý měsíc scházet a povídat si o svém psaní a vyměňovat si užitečné tipy.
    • Rady berte s nadhledem. Pokud vám někdo říká, že nějaká kapitola není v pořádku, ověřte si to ještě u někoho jiného, než ji kompletně vyškrtnete ze svého rukopisu.
    • Pokud jste skutečně odhodlaní napsat román, zkuste se zapsat na univerzitu na semináře tvůrčího psaní. Tyto kurzy nabízejí podpůrné prostředí a možnost sdílet svoji práci s ostatními. Také budete mít větší motivaci, protože budete mít jasně dané datum odevzdání práce.
  4. 4
    Zkuste svoji knihu nechat vydat. Mnoho debutantů se na své první romány dívá jako na zkušenosti, které jim pomohly psát v budoucnu lepší díla – pokud ale máte dostatek sebevědomí a chcete knihu nechat vydat, zkuste zajít do nějakého vydavatelství. Buď si můžete zvolit klasické vydavatelství, online vydavatelství, nebo můžete knihu vydat sami.
    • Pokud na to chcete jít tradičně, je dobré najít si literárního agenta, který vaši knihu bude představovat vydavatelstvím. Kontakty na tyto agenty najdete na webu. Budete muset poskytnout průvodní dopis a anotaci vašeho rukopisu.
    • Vydavatelství se velmi liší svojí kvalitou. Než si nějaké vyberete, podívejte se na jejich knihy a zkontrolujte kvalitu papíru a tisku.
    • Pokud nechcete svoji knihu poskytnout nakladatelství, nevadí. Pogratulujte si ke skvěle odvedené práci a pokračujte s dalším tvůrčím projektem!
    Reklama

Tipy

  • Pamatujte, že by hlavní postavy měly mít nějaké názory společné s vámi. To samé platí také pro osobnostní rysy.
  • Čtěte hodně knih (hlavně knih ve stejném žánru, jaký chcete napsat) – před psaním, během psaní i po psaní. V mnohém vám to pomůže.
  • Je lepší psát sám pro sebe a nemít čtenáře, než mít čtenáře, ale nepsat ze sebe. Pište svůj příběh tak, jak ho chcete skutečně mít. Pro všechny žánry existují trhy a když budete psát zajímavě, určitě se pro vás najde místo.
  • Nečekejte na to, až k vám inspirace sama přijde. Psaní je jako trávení – když nic nepřijmete, nic nevydáte. Pokud se vám například vynoří skvělý nápad ve chvíli, kdy děláte něco naprosto nesouvisejícího s vaší knihou, znamená to, že se vám něco uložilo do podvědomí a nyní se to objevilo ve vašem vědomí. V některých případech jde o ty nejlepší a nejspontánnější nápady, které pomohou příběhu dodat zajímavou zápletku a originalitu.
  • Věnujte se také hudbě, hlavní tedy písničkám, které pro vás mají specifický emocionální náboj, nebo se vážou k silným vzpomínkám. Hledejte ve svých oblíbených písničkách, ale snažte se najít také něco nového. Sestavte si seznam písniček, které by se hodily k vaší knize, jednoduše takový soundtrack. Můžete díky tomu získat nápady a dodat emoce pasážím, které je postrádají. Můžete také zkusit napsat celou kapitolu nebo scénu založenou na tom, jak se cítíte, když posloucháte určitou píseň.
  • Někdy pro skvělou postavu máte již vše, ale chybí vám vhodné jméno. Kupte si knížku pro nastávající rodiče, která obsahuje všechna možná jména a jejich významy a při psaní ji používejte. Existují také webové stránky, které generují jména.
  • Čtěte hodně knížek, sledujte hodně televizních filmů a filmů, čtěte i časopisy, cestujte, choďte do restaurací, bavte se s přáteli, choďte na večírky a objevujte město. Nikdy nevíte, co vás inspiruje.
  • Také dejte pozor na to, abyste si zjistili všechny důležité informace o místě, kde se váš román bude odehrávat (kultura, místo, čas atd.).
  • Pište o čemkoli, o čem sníte nebo fantazírujete (to si vyložte jak chcete). Pokud vás zajímá sci-fi, pravděpodobně by vás nebavilo psát historický román.
  • Veďte si deník a čtěte, vylepšíte tím své dovednosti. Pamatujte, že když budete chtít něco změnit, můžete. Váš román může začít válkou na Středním Východě, nebo obyčejnou vyučovací hodinou na základní škole. Je také možné, že se na začátku ocitnete přímo uprostřed svého příběhu. Vždy si tedy všechno dobře promyslete, ještě než začnete psát.
  • Napište každý den alespoň několik stran, bez ohledu na to, jestli se vám chce.
  • Pokud nevíte, jak s příběhem pohnout, představte si, že jedna z postav stojí za vámi a radí vám, co máte napsat.
  • Pokud máte problém s tvorbou realistických postav, zkuste toto: berte je s sebou všude, kam půjdete. Choďte s nimi do práce, do obchodu, klidně i jen tak na procházku a představujte si, co by ve vaší situaci dělali. Všímejte si, co dělají jinak než vy a proč.
  • Ostatním se váš příběh nemusí líbit jen proto, že se líbí vám. Dejte svůj román přečíst 3-4 kamarádům a poslechněte si jejich reakce ještě dřív, než pošlete rukopis do nakladatelství. Vždy uvádějte svá autorská práva, i u nedokončených prací.
  • Nepoužívejte příliš mnoho klišé a otřepaných frází. Existuje pro ně místo, ale když to s nimi budete přehánět, budete nudní a neoriginální.
  • Existuje mnoho aplikací s poznámkami (Google Keep, Astrid Tasks) pro chytré telefony a tablety, které vám mohou pomoci zaznamenávat si nápady ihned. Některé zařízení dokonce nabízejí kancelářské programy, které vám dovolí psát za chůze.
  • Po chvíli psaní zjistíte, zda příběh skutečně uchvátil vaši pozornost a představivost. Pokud tento pocit nemáte hned, zkoušejte to dál. Někdy je dobré poslouchat při psaní hudbu. Ty správné písničky vám mohou pomoci získat nápady pro různé kapitoly a scény a také díky nim lépe popíšete pocity postav.
Reklama

Varování

  • Když píšete román, neměli byste být příliš citliví vůči kritice. Až budete chtít román vydat, možná budete odmítnuti, nebo ještě hůře, až si dílo sami přečtete, uznáte, že je hrozné. Počkejte si na zpětnou vazbu a na základě doporučení můžete román pozměnit, neměňte jej však automaticky celý. Měli byste změnit něco, co opravdu změnit chcete, aby to knize prospělo.
Reklama

Související články

Jak napsat autobiografii
Jak správně psát poznámky z četby
Reklama

O tomto wikiHow

Spoluautorem je:
wikiHow redaktor
Spoluatorem tohoto článku je tým zkušených editorů a badatelů, kteří ověřují jeho přesnost a srozumitelnost.
Kategorie: Literatura

Reference

  1. National Novel Writing Month
  2. How to Write a Damn Good Novel and How to Write a Damn Good Novel II by James N. Frey
  3. What If? by Pamela Painter and Anne Bernays
  4. How to Write Best Selling Fiction by Dean Koontz
  5. Writing Down the Bones by Natalie Goldberg
  6. The Power of Myth by Joseph Campbell
  7. How I Write by Janet Evangelic

Pomohl vám tento článek?

Ano
Ne
Reklama