Jak napsat popisný text

Popisný odstavec by měl zahrnovat informace, které jsou zacíleny na pět smyslů: zrak, chuť, dotek, čich a sluch. V popisném odstavci musíte uvést všechny informace, abyste čtenářům poskytli co nejlepší popis. Tyto odstavce se používají většinou v krásné literatuře a pomáhají čtenářům ponořit se do světa, který autor popisuje. Neexistují sice žádná jasná pravidla, která určují, jak takový odstavec napsat, ale existuje několik tipů, které vám pomohou napsat skvělý a poutavý popisný odstavec. V tomto článku se dozvíte, jak na to.

Píšeme popisný odstavec

  1. 1
    Vyberte si smysluplnou osobu, místo, nebo věc. Než začnete psát popis, musíte si vybrat něco, co stojí za to dokonale popsat. Pokud chcete popisovat nějakou postavu, měli byste si vybrat nějakou zajímavou. Pokud chcete popsat nějakou věc, měla by mít hlubší význam, abyste měli o čem psát. Pokud chcete popsat nějaké místo, měli byste být schopni ho popsat tak, abyste upoutali pozornost čtenářů.
    • Například úvodní stránky knihy Kdo chytá v žitě popisuje Holden Caulfield baseballovou rukavici. Samotná rukavice není nic extrémně zajímavého, ale Holden ji popisuje takovým způsobem, že i pro čtenáře získává speciální význam, protože patřila jeho mrtvému bratrovi. Ne všechny předměty, které chcete popsat, musí mít silný příběh, ale rozhodně to nebude na škodu.
    • Pokud si chcete vybrat nějaké místo, nemělo by to být jen tak ledajaké místo – vyberte si místo, které je pro vás nějakým způsobem důležité. Pokud píšete fikci, mělo by mít určitý význam alespoň pro jednu z vašich postav, aby mělo v příběhu své místo.
  2. 2
    Uveďte místo, postavu, nebo věc, kterou chcete popsat. Pokud si chcete získat pozornost čtenářů, měli byste jim dát co nejdříve najevo, co vlastně popisujete. Zde je příklad úvodu popisného odstavce:
    • Natašin sklep byl naší svatyní. Vracím se k němu ve svých snech a probouzím se z nich s pocitem, že mohu umřít šťasten.
      • Tyto úvodní věty představují objekt, který budete popisovat – sklep vypravěčovy kamarádky. Díky těmto větám je hned jasné, že je toto místo pro vypravěče důležité.
  3. 3
    Zapojte smysly čtenářů. Můžete začít tím, co čtenáři mohou vidět a zapojit tak jejich zrak. Zrak je jedním z nejsilnějších smyslů, takže každý dobrý popisný odstavec musí obsahovat informace o tom, co si čtenář může představit. Používejte silná přídavná jména a popisujte scénu, chvíli, zkušenost, nebo věc, kterou si čtenář bude moci v hlavě živě představit. Uvědomte si, že přestože přídavná jména dokážou čtenářům poskytnout představu o daném předmětu, neměli byste je používat až příliš, jinak by váš popis vyzněl nudně. Zde je další příklad úvodu popisného odstavce:
    • I dnes si ho dokážu živě představit, až po poslední kousek okraje pizzy odhozený pod ping-pongovým stolem.
      • Čtenář hned získá představu o tom, jaké věci se ve sklepě nacházejí: starý kousek okraje od pizzy a stůl na ping-pong. Hned mu bude jasné, že je to chaotické místo plné nepořádku.
  4. 4
    Popište vůně a chutě. Zamyslete se nad tím, jak můžete svůj předmět, scénu, nebo postavu popsat pomocí chutí a vůní. Nejlepší popisné odstavce dokážou čtenáři dodat pocit, že prožívá přesně to, o čem si čte. Zahrňte do odstavce i několik věcí o tom, jak daná věc voní a použijte několik vhodných přídavných jmen, které čtenářům dodají konkrétní představu. Když napíšete „chutnalo to skvěle,“ nedáte svým čtenářům žádný přesný popis. Když ale napíšete „chutnalo to jako babiččin jablečný koláč, stále čerstvý, sladký a vonící skořicí,“ čtenář bude mít hned přesnější představu o chuti a vůni dané věci. Samozřejmě není možné popsat vše tímto způsobem, ale pokud to jde, měli byste se o to pokusit. Zde je další část popisného odstavce:
    • Vylité zázvorové pivo a grilovací omáčka se vyjímaly na koberci a byli připomínkou zábavných nocí plných kanadských žertíků a dob, kdy jsme byli tak zaneprázdnění, že by nás ani nenapadlo zdržovat se úklidem. Popcorn se zašlapal do koberce a nebylo možné se ho už zbavit. Tuto směs sladkých vůní a másla jste cítili už když jste stáli na verandě.
  5. 5
    Popište, jaký pocit z dané věci máte. Napište několik vět o tom, jaký dojem na vás daná věc nebo místo dělá. Na co si vzpomenete, když se jí dotknete? Jak reagujete na tuto situaci? Použijte popisná přídavná jména a snažte se přesně zachytit pocity, které cítíte. Vyhněte se jednoduchým frázím jako „byl to příjemný pocit,“ které nejsou ani trochu popisné. Vybírejte si raději konkrétní příklady, které čtenářům poskytnou jasnou představu. Když budete chtít popsat, jaké pocity z dané věci cítí nějaká postava, také čtenářům poskytnete cenné informace. Náš odstavec z příkladu pokračuje:
    • Nic nikdy nebylo smazáno, bylo to skoro jako vzpomínka. S trochou času a vůle jste tam dole našli téměř cokoli. Katie jednou našla ve skříni staré Tamagoči. Nora zase jednou našla starý jednorázový fotoaparát s nevyvolanými fotkami, které jsem pořídil na školním výletě na Ellis Island.
      • Všimněte si, že výše vypravěč mluví o tom, že se ve sklepě nikdy neuklízelo a zároveň uvádí detaily, které čtenářům poskytne představu o tom, jak pro něho toto místo bylo důležité, protože představovalo jakousi časovou schránku jeho dětství. Díky tomu může popsat pocit, který ze sklepa měl a také využít literární figury, aby místu dodal hlubší význam.
  6. 6
    Popište, jak váš objekt zní. Co slyšíte? Je to ohlušující ticho? Nebo je to bzučivý zvuk? Nepište pouze „najednou jsem uslyšel hlasitý bzučivý zvuk,“ ale raději napište „najednou jsem uslyšel hlasitý bzučivý zvuk, který byl tak ohlušující, že jsem si musel zakrýt uši rukama. Měl jsem pocit, že to byl požární hlásič...“ Díky tomu čtenář získá představu o tom, jak hlasitý zvuk to byl, protože jistě někdy slyšel požární hlásič. Zde je příklad toho, jak správně popsat zvuky v popisném odstavci:
    • Televize ve sklepě byla stále zapnutá, ale nikdo ji nesledoval. Smáli jsme se u hraní her, dělali jsme si legraci z lidí po telefonu, nebo jsme poslouchali, kdy zazvoní zvonek a poslíček nám přinese pizzu.
      • Zde vypravěč používá zvuky sklepa k tomu, aby čtenář získal představu o tom, jaké to skutečně bylo tam být a přitom čtenáři nepřímo poskytuje informace o tom, co se ve sklepě dělo.
  7. 7
    Pište věci, které můžete vypozorovat. Když něco popisujete, poskytněte svým čtenářům podobu, pocit, vůni, nebo obraz, který by neočekávali. Pokud popisujete například právníka, nepište věci, které by lidé očekávali (nosí oblek a příliš pracuje). Pište o tom, že chová leguány. Popis by měl znít zajímavě a překvapivě. Zde je pokračování našeho příkladu:
    • Stříbrná vánoční ozdoba, která visela na zábradlí, tam byla již celé věky. Oslavila s námi spoustu narozenin, nakonec úplně vybledla a začala sama od sebe postupně odpadat.
      • Tato věta dává čtenářům pocit, že popisovaný sklep žije vlastním životem.
  8. 8
    Použijte figurativní jazyk. Když použijete různé literární techniky, váš popis bude zajímavější a pro čtenáře přitažlivější. Když tyto prvky do svého odstavce zahrnete, čtenář bude schopen danou věc pocítit tak, jak to chcete. Můžete popsat člověka, místo, nebo věc a použít přitom figury, jako jsou metafory a přirovnání, abyste čtenářům dodali maximální množství informací o dané věci. Zde je příklad figurativního jazyka:
    • S ping-pongovým stolem bez sítě a holými matracemi rozloženými před televizí sklep vypadal spíše jako místo z nějakého kriminálního seriálu, než jako místo, kde byste mohli vychovávat děti.
      • Tato věta využívá přirovnání a dodává celému popisu hlubší význam.
  9. 9
    Zakončete svůj odstavec. Nemusíte sice u každého popisného odstavce psát hluboce promyšlenou poslední větu (pokud tedy nejde o součást zadání školního úkolu), ale měli byste odstavec ukončit tak, abyste čtenářům připomněli, co jste jim právě popisovali a zanechali v nich dlouhotrvající představu o daném člověku, místě či věci. Zde je příklad zakončení popisného odstavce:
    • A právě proto si v koupelně v přízemí našly své místo tři zubní kartáčky. Všichni bychom tam s nadšením žili i zemřeli.
      • Není sice přímo řečeno, že přátelé trávili ve sklepě veškerý svůj volný čas, ale pomocí popisu zubních kartáčků je čtenáři naznačeno, že byl sklep místem mládí pro hlavní postavy příběhu a vrací ho zpět k první větě. Díky této větě čtenář bude vědět, že byl sklep pro protagonisty knihy velmi důležitý, aniž by autor musel doslova psát, že to to tak bylo.
    Reklama

Tipy

  • Vždy se soustřeďte na to, co máte kolem sebe a snažte se používat spoustu přirovnání a metafor. Nezapomeňte zapojit smysly.
  • Nepoužívejte jednoduchá slova, jako „hezký“, „dobrý“ nebo „skvělý“. Tato slova čtenářům neposkytnou přesnou představu.
  • Používejte také jednoduché a úderné věty.
  • Zvuky, vůně a chuti se nepopisují snadno. Používejte metafory a přirovnání a snažte se každou věc popsat co nejlépe. Udělejte to tak, aby čtenář věděl, co prožíváte.
  • Zahrňte do popisného odstavce vše, co by čtenářům mohlo pomoci udělat si jasnou představu. Pokud chcete popsat nějaký zvuk, zkuste třeba něco takového: „Jemný vánek mi zašeptal do uší a zanechal ve mně hluboký klid.“
  • Používejte zajímavá přídavná jména.





Reklama

O tomto wikiHow

Spoluautorem je:
wikiHow redaktor
Spoluatorem tohoto článku je tým zkušených editorů a badatelů, kteří ověřují jeho přesnost a srozumitelnost.
Kategorie: Psaní

Pomohl vám tento článek?

Ano
Ne
Reklama