Jak napsat osobní příběh

Díky osobním příběhům můžete s druhými sdílet zážitky ze svého života. Jako spisovatel byste měli být schopni vtáhnout čtenáře do dění a umožnit jim, aby skrz váš příběh zakusili stejnou zkušenost. Když vytváříte svůj osobní příběh, zdokonalujete si tak své spisovatelské schopnosti. Jakmile napíšete jeden příběh, otevře se vám celý svět pamětí a autobiografií.

Metoda 1 z 3:
Najděte téma

  1. 1
    Vyberte si nějakou událost. Osobní příběh vykresluje nějakou událost vašeho života. Může to být neúspěch, objev, vzpomínka z dětství….cokoli.[1] Bude-li to dostatečně zajímavé téma na psaní, bude to pravděpodobně i zajímavé téma na čtení. Zavzpomínejte na události, které vedly k nějakému zajímavému výsledku, zjištění či životní lekci.
    • Nemusí to být nezbytně něco ohromného a významného. Někdy i drobné události či myšlenky vedou k poetickému a působivému závěru. Pokud si po přečtení vašeho příběhu můžete říct: „Jo, takhle nějak to vypadalo, když jsme jeli k dědovi,“ pak jste uspěli. Pokud dokážete jasně předat hlavní myšlenku, není nic, co by bylo příliš bezvýznamné pro napsání příběhu.
  2. 2
    Určete, kdo bude vypravěčem a jak moc toho bude o příběhu vědět. Pokud máte příběh napsat jako úkol do školy, poraďte se s učitelem, jaké máte možnosti výběru. Možná budete muset psát příběh v první osobě, kterou budete vy sami. Jinak je ale zcela na vás, kdo bude vypravěčem a jaké budou jeho znalosti.
    • Vypravěč může být v první osobě, ale přesto vědět pouze tolik, co sám čtenář, nebo možná jen o trochu víc. Můžete mu dodat i nějakou vyhraněnou charakteristiku a přidat tak do příběhu zajímavý prvek.
  3. 3
    Myslete na plynulost. Přestože se může zdát, že příběh musíte vyprávět od začátku do konce, jsou i jiné možnosti. Můžete zkusit experimentovat i s jinou časovou posloupností.
    • Sekvence se zpětnými prostřihy z minulosti jsou vcelku obvyklé a velmi efektivní stylové nástroje. Můžete zvážit i reflexi, kde vykreslíte současnost a pak se vypravěč přesune do konkrétní doby v minulosti.
  4. 4
    Poznačte si jednotlivé události. Když si zapíšete hlavní osnovu, pomůže vám to zorganizovat si myšlenky, promyslet si, které detaily do vyprávění chcete zahrnout, a vybrat si styl psaní. V tuto chvíli se zaměřujte jen na hlavní body.
    • Díky tomu si vytvoříte styl, ve kterém budete svůj příběh psát a zaujmete určitý postoj. Projděte si jednotlivé body a zapřemýšlejte, co chcete sdělit. Jak chcete, aby se čtenáři po přečtení vašeho příběhu cítili?
    Reklama

Metoda 2 z 3:
Napište si první koncept

  1. 1
    Začněte svůj příběh zajímavě. Úvod je nejdůležitější část; je tím, co čtenáře zaujme a přiměje je přečíst si celý příběh.
    • Nezačínejte, jako byste sami něco říkali. „Povím vám příběh o tom, jak jsem se pohádal s rodiči,“ není zrovna vhodný začátek. Napište něco ve stylu: „Cítil jsem, jak se mi pásek stahuje kolem hrudi a došlo mi, že jsem neudělal to nejlepší rozhodnutí.“ Zkuste ve čtenáři vzbudit zájem hned v začátku.
  2. 2
    Váš příběh musí mít začátek, prostředek a konec. Vyprávění je zkrátka povídka – a dobrá povídka má úvod, děj a závěr. Váš příběh musí mít jasný děj, ze kterého na konci něco vyplyne.
    • Když čtenáři váš příběh dočtou, měli by mít pocit, že si z něho něco odnášejí. Mělo by to být nějaké morální poučení, nebo pochopení člověka či myšlenky. Shrňte to v závěru.
  3. 3
    Použijte ve svém příběhu dialogy. Je úžasné, kolik se toho o někom můžeme dovědět z toho, co říká. Jednou z možností je pečlivě sestavený dialog. Vypracujte dialog, který postavám dovolí projevit své myšlenky a charakter prostřednictvím osobitého slovníku a použitím spíše činného než trpného rodu.
    • Nevymýšlejte si detaily. Pokud někdo něco neřekl, nepište to do příběhu. Zachovejte své postavy tak opravdové, jak jen to jde.
  4. 4
    Poskytněte dostatek smyslových vjemů. Zahrňte do toho všech pět smyslů – chuť, čich, hmat, zrak a sluch. Pokud se na něco obvykle díváme, popište, jak to chutná. Pokud je něco jen slyšet, popište, jak si to lze vizuálně představit.
    • Obohaťte svůj slovník. Místo „krásné“ napište „nádherné“; místo „cítil“ napište „vdechoval“; místo „spálit“ napište „sežehnout“. Přesnější slova poskytují přesnější představy.
  5. 5
    Používejte přirovnání a metafory. Dávejte předměty a události do souvislostí použitím „jako“, „jakoby“ apod. Je to jeden z nejpoužívanějších nástrojů, který umožňuje čtenářům pochopit, co chcete vyjádřit.
    • Například místo: „ Škrábnul jsem se do ruky,“ můžete napsat: „Rozseknul jsem si ruku a krev začala stříkat kolem jako voda ze zahradní hadice.“ Takto bude pro čtenáře snadnější představit si celou situaci.
  6. 6
    Spojte všechno dohromady. Teď už před sebou nejspíš máte vyprávění, které je zábavné, bohaté na emoce, dynamické a snad i zajímavé. Jak si to budete znovu pročítat, dejte tomu řád, zdůrazněte, co je potřeba zdůraznit a odstraňte detaily z okrajových linek, které jste mohli nedopatřením vytvořit. Vidíte, jak se z toho stává souvislý celek?
    • Toto je jen první koncept. Někteří spisovatelé takové koncepty napíší tři, čtyři, třeba i šest, než jsou spokojeni s výsledkem. Pohrajte si s tím dosytosti, přidejte přirovnání sem, kousek dialogu tam, možná i některé kousky prohoďte. Jakmile je všechno dokonale na svém místě, vydechnete si uspokojením nad povedenou prací.
    Reklama

Metoda 3 z 3:
Přiveďte finální koncept k dokonalosti

  1. 1
    Požádejte někoho, aby si vaši práci přečetl, třeba kamaráda, nebo někoho z rodiny. Nejlepší je, pokud dotyčný, který bude číst, nikdy předtím příběh neslyšel. Bude tak naprosto nezaujatý a schopný poskytnout objektivní názor.
    • Nebojte se požádat o kritiku. Pokud má čtenář problém sledovat nit vašeho příběhu, měl by to říct. Je-li v příběhu nějaká nejasnost, raději to přepracujte.
  2. 2
    Zaměřte se na plynulost a jasné vyjadřování. Dejte si na chvíli pauzu a zavřete oči. Pak se k příběhu vraťte s čistou myslí a všímejte si prvků, které by mohly být přepsány, nebo podrobněji rozvedeny.
    • Znovu si celý příběh přečtěte a zamyslete se nad tím, které detaily byste mohli vynechat. Detaily by měly příběh oživovat, ne brzdit jeho plynulý spád. Ujistěte se, že hlavní události jsou výrazné a přechody mezi nimi stručné a krátké.
  3. 3
    Zkontrolujte si interpunkci a gramatiku. Ty nejzákladnější chyby jsou někdy snadno přehlédnutelné. Máte-li ve svém okolí někoho, kdo je v tom expert, využijte jeho pomoci.
    • Nespoléhejte se na funkci automatických oprav. Ta nezvládne zachytit dvojsmysly, ani vám neřekne, pokud je nějaká věta zbytečná. Důvěřujte svému vlastnímu úsudku.
    Reklama


Tipy

  • Ujistěte se, že čtenář chápe, co chcete vyjádřit. Používejte slovník a významy odpovídající věku a charakteru cílové skupiny, pro kterou je příběh určen.
Reklama

Varování

  • Pamatujte si, že osobní příběh pracuje s fakty.
  • Nevytvářejte příliš nereálná přirovnání a metafory. Dobrá metafora není postavená na tom, jak přehnané přirovnání poskytuje.
Reklama

O tomto wikiHow

Spoluautorem je:
wikiHow redaktor
Spoluatorem tohoto článku je tým zkušených editorů a badatelů, kteří ověřují jeho přesnost a srozumitelnost.
Kategorie: Umění a Zábava

Pomohl vám tento článek?

Ano
Ne
Reklama