Jak hrát baseball

Baseball je jedním z nejoblíbenějších sportů v Americe. V tomto článku se dozvíte pravidla této hry a naučíte se baseball hrát.

Metoda 1 z 2:
Základní pravidla

  1. 1
    Naučte se základní koncepty hry. Baseball je týmový sport, který se hraje na speciálním hřišti. Každá hra zahrnuje několik směn. Směny se dělí na dvě částí – horní a spodní. U každé z těchto částí se jeden tým snaží získat bod a druhý tým si brání své pole. Body se počítají po udeření pálkou do míče a oběhnutí pole až na startovní pozici. Pokud je běžící hráč označen míčkem opačným týmem dříve, než doběhne, jde ze hry. Po třech outech se směny mění a týmy si vystřídají pozice.
    • Univerzitní a profesionální hry baseballu se hrají na devět směn. Nesoutěžní hry se hrají většinou na šest nebo sedm směn.
    • Celý obranný tým se vždy nachází v poli. Ofenzivní hráči se snaží do míče udeřit jeden po druhém, takže v danou chvíli je v poli vždy jen jeden hráč. Postupně se mohou do pole dostat až čtyři ofenzivní hráči, ale pouze jeden odpalovač. Další tři hráči pouze čekají na bezpečném místě, aby mohli doběhnout a získat body.
    • Běžci mají tři bezpečné body, kterým se říká mety. Pokud chcete získat bod, musíte doběhnout na některou z met. Můžete se také rozhodnout, že na metě zůstanete a počkáte si na další nadhoz, abyste doběhli na další metu. O metách se budeme detailněji bavit níže.
  2. 2
    Seznamte se s vnitřním polem. Baseballové hřiště (někdy se mu říká diamant) je speciálně navržené hřiště, které se skládá ze dvou částí: vnitřního a vnějšího pole. Vnitřní pole je dějištěm veškeré akce. Je označeno čtyřmi velkými polštáři, kterým se říká mety a které dohromady tvoří tvar kosočtverce. Prostor pro běžce mezi metami je většinou bahnitý, ne travnatý. Uprostřed je malá bahnitá vyvýšenina, na které stojí nadhazovač.
    • Pálkař (ofenzivní hráč) stojí na domácí metě a čeká na nadhoz míčku, aby do něho mohl pálkou udeřit. Jeho pole je označeno z obou stran, aby věděl, kde může stát. Další značení udává místo, na kterém se zdržuje chytač, který chytá míčky v případě, že se do nich pálkař netrefí.
      • Ostatní mety mají čtyři strany a jsou většinou plátěné, ale domácí meta má pět stran a je z gumy. Kolem ní je většinou také vysoký plot, který slouží k tomu, aby míčky nevletěly na tribunu.
    • Mety jsou číslovány v protisměru hodinových ručiček od domácí mety: první, druhá a třetí. Druhá meta je v přímé linii s domácí metou skrz místo pro nadhazovače.
    • Míček, do kterého pálkař udeří a který dopadne na levé straně od třetí mety, nebo na pravé strany od první mety (z pohledu od domácí mety), se považuje za faul a hra je neplatná. Faulové čáry jsou většinou na poli označeny.
    • Existují regulační vzdálenosti, které definují vnitřní pole hřiště. Každá meta je od té následující vzdálená 27.4 m a místo pro nadhazovače je 18.4 m od domácí mety.
  3. 3
    Seznamte se s vnějším polem. Za hranicí vnitřního pole je pole zelené rašeliny, kterému se říká vnější pole. Faulové čáry pokračují až na vnější pole, ale jinak je tento prostor otevřený a není označen žádnými čarami. Ve vnějším poli je několik obranných hráčů – levý, střední a pravý hráč v poli, kteří se snaží chytit a/nebo vrátit míčky, které letí daleko. Vnější pole je uprostřed za druhou metou trochu vyboulené. Vnějšímu okraji tohoto pole se říká plot.
    • Na rozdíl od vnitřního pole neexistují žádná pravidla pro velikost vnějšího pole. Profesionální hřiště pro baseball mají vzdálenost mezi domácí metou a plotu u středu vnějšího pole mezi 118 m a 132 m.
  4. 4
    Naučte se role jednotlivých týmů. Každý tým se skládá z devíti hráčů, kteří mají všichni své úkoly v poli. Při ofenzivní hře jsou všichni hráči pálkaři a střídají se v odpalech. Jakmile hráč udeří do míčku, může se rozběhnout okolo met v protisměru hodinových ručiček a ideálně doběhnout zpět na domácí metu, aby získal bod. Obranný tým se snaží míček získat a označit jím hráče, čímž hra končí. Zde jsou role devíti obranných hráčů:
    • Nadhazovač nadhazuje pálkaři míček. Míček musí být nadhozen v určité výšce přímo přes domácí metu, jinak jde o špatný nadhoz, ale dobrý nadhazovač dokáže i přesto míček nadhodit tak, že není snadné se do něho trefit.
    • Chytač se nachází za domácí metou, má na sobě ochranné vybavení a speciální rukavici a chytá míčky, do kterých se pálkař netrefí. Chytač může také míček zvedat a házet, pokud dopadne vedle něho.
    • První metař brání první metu. Musí umět dobře chytat míček – když se mu podaří se k míčku dostat dříve, než odpalovač doběhne na první metu, odpalovač nebude mít téměř žádnou šanci se vyhnout označení.
    • Druhý metař brání prostor mezi první a druhou metou. Kromě toho, že označuje běžce na druhé metě, také pomáhá chytat míčky, aby se nedostaly do vnějšího pole.
    • Shortstop je hráč, který stojí mezi druhou a třetí metou a vrací míčky metařům. Tento hráč má při běžné hře většinou více práce, než ostatní obránci, protože většina pravorukých odpalovačů míčky odpaluje do pole, kde se shortstop nachází.
    • Třetí metař brání třetí metu a musí také umět dobře házet, aby mohl rychle posílat míčky až na první metu. Mnoho pravorukých pálkařů totiž míčky posílá přímo na třetí metu.
    • Hráči ve vnějším poli jsou tři hráči, z nichž každý brání určitou část vnějšího pole (levou, střední a pravou). Jejich úkolem je chytat míčky, které letí daleko a pokusit se zabránit ofenzivnímu týmu získat body pouze tím, že do míčku udeří velmi silně.
    • Obránci mohou mít v ruce velkou koženou rukavici, aby snáze chytili míčky. Chytač má ještě větší a silnější rukavici.
  5. 5
    Role rozhodčího. Rozhodčí stojí v poli, ale nepatří k žádnému z týmů. Musí hodnotit hru naprosto nezaujatě. Jeho úkolem je bedlivě sledovat výsledky každé hry. U většiny her je více rozhodčích: jeden na domácí metě a jeden u každé další mety. U některých her jsou také další dva rozhodčí ve vnějším poli. Rozhodčí na domácí metě většinou udává začátek hry.
    • Napadání a dotýkání se rozhodčího končívá penaltami. Je nutné se těmto věcem vyhýbat. Slovo rozhodčího je vždy konečné, bez ohledu na to, zda s ním souhlasíte.
  6. 6
    Naučte se outy. Pouze hráči ofenzivního týmu mohou dostat out. Jakmile je hráč vyoutovaný, musí na zbytek směny ze hry. Pokud jsou vyoutovaní tři hráči z jednoho týmu, týmy si mění místa. Existuje několik způsobů, jak mohou hráči dostat out. Ty nejčastější uvádíme níže.
    • Pokud obranný hráč chytí míček dříve, než dopadne na zem, pálkař má automaticky out bez ohledu na průběh hry. Říká se tomu „flyout“.
    • Pokud se obranný hráč dotkne běžce míčkem (nebo rukavicí a míčkem), když běžec nestojí na metě, běžec dostane out. Obránce musí míček držet v ruce, není možné ho po běžci házet. Tomuto outu se říká „tag out“.
    • Pokud pálkař neudeří do správně nadhozeného míčku (do míčku, který neletí vysoko, nízko, ani příliš blízko u jeho těla), nebo pokud máchne pálkou a netrefí se, dostane jeden strike. Když má hráč tři striky, musí ze hry ven.
    • Toto pravidlo platí pouze na první metě – když se hráč v poli dotkne mety s míčkem, než se k němu dostane běžec, jde ze hry ven. Tomuto outu se říká „ground out“.
    • Pokud běžec stojí na metě a musí vyběhnout, aby uvolnil místo dalšímu hráči (na metě může být v danou chvíli pouze jeden hráč), dostane „force out“ v případě, že se mety dotkne hráč v poli s míčkem.
  7. 7
    Naučte se nadhozy. U pálky se mohou stát čtyři věci: správný nadhoz, špatný nadhoz (ball) , strike, nebo faul. Tyto termíny jsou trochu matoucí, ale snadno se je naučíte:
    • Strike znamená máchnutí pálkou a neudeření do míčku, nebo správně letící míček, přičemž ale pálkař pálkou nemáchnul. I špatné nadhozy mohou být striky. Tři striky u jednoho hráče znamenají out a výměnu pálkaře (dokud nejsou vyoutovaní tři hráči).
    • Špatný nadhoz znamená míček, který letí tak, že pálkař nemá šanci do něho udeřit. Po čtyřech špatných nadhozech je pálkaři umožněno se zadarmo dostat na první metu. Pálkaři se někdy snaží metu zaplnit a získat posun zdarma, místo aby udeřili do míčku.
    • Správný odpal je míček, který je nadhozen správně a pálkař do něho udeří. Tento míček dopadá mezi faulové čáry, takže se pálkař může vydat k první metě. Většina pálkařů se snaží míček odpálit tímto způsobem.
    • Špatný odpal je míček, který dopadne za faulové čáry. Pokud ho některý z hráčů nechytí a nejde o flyout, počítá se tento odpal jako strike. Ve většině případů ale není možné získat více než dva striky ve formě špatných odpadů. Další špatné odpaly se již nepočítají.
    Reklama

Metoda 2 z 2:
Hra

  1. 1
    Připravte si pole. Obranní hráči se rozestaví do pole. Shortstop, druhý metař a hráči vnějšího pole se postaví doprostřed svých pozic. Zbytek hráčů stojí na přesných místech: nadhazovač na svém poli, první a třetí metař na metě, chytač za domácí metou. Pálkař stojí buď na levé nebo pravé straně odpalovacího místa (podle toho, zda je pravák, nebo levák). Rozhodčí v rychlosti zkontroluje, zda jsou všichni na svých pozicích a potom zahájí hru.
  2. 2
    Nadhoz, úder a odpal. Nadhazovač se pokusí hodit míček tak, aby nebylo snadné ho odpálit, ale aby se stále počítal jako správný nadhoz. Pálkař se snaží zjistit, zda je bezpečné do míčku udeřit a potom se o to pokusí. Pokud pálkař míček odpálí do pole, hra začíná.
    • Nadhazovači často hází míčky příliš rychle, obloukem a spodem, aby pálkaře zmátli. Rychlé míčky se velmi špatně odpalují. Někteří nadhazovači hází také falešně, což znamená, že předstírají, že míček hodí vrchem, ale nakonec ho hodí spodem.
  3. 3
    Oběhněte mety. Když se míček pohybuje po poli, buď vzduchem, nebo po zemi, odpalovač (kterému se nyní říká běžec) odhodí pálku a co nejrychleji běží k první metě. Pokud nedostane flyout, tagout nebo ground out, může se zastavit u první mety, nebo běžet dál, dokud to bude bezpečné. Mezitím se hráči v poli snaží získat míček a vrátit ho k běžci, aby ho dostali ze hry.
    • Hráči v poli mohou míček házet jeden druhému a běhat s ním, aby se dostali co nejblíže k běžci. Běžci se nemohou míčku sami dotýkat.
    • Běžec, který není v nebezpečí ground outu, se může někdy vyhnout označení tím, že proklouzne pod metařem a dotkne se mety dříve, než se ho metař dotkne míčkem. Pokud se mety dotkne alespoň špičkou prstu dříve, než se ho dotkne míček, je v bezpečí.
  4. 4
    Kraďte mety. Ve většině případů běžec nezvládne oběhnout celé hřiště najednou, takže se bude muset zastavovat u met a počkat, až přijde na řadu další odpalovač. Může se ale pokusit „ukradnout“ další metu tím, že k ní poběží dříve, než si nadhazovač uvědomí, co se děje. Protože je nadhazovačem většinou hráč, který umí nejlépe házet, je to nebezpečné – může se kdykoli otočit a hodit míček metaři, což zvyšuje nebezpečí označení.
    • Metaři si mohou míček přehazovat mezi sebou a uvěznit tak běžce mezi dvěma metami, dokud se ze zoufalství nepokusí dotknout se jedné z nich. Běžci nemohou opustit linii mezi dvěma metami, nemohou tedy vyběhnout do vnějšího pole a kroužit kolem met.
    • Na metách jsou běžci v bezpečí, ale není nutné, aby na nich zůstávali. Většina běžců se připravuje na ukradení následující mety tím, že odběhnou kousek z mety, na které se nacházejí. Musí si ovšem dávat pozor, aby se v případě nebezpečí stihli zase vrátit.
  5. 5
    LNa metě se může nacházet pouze jeden běžec – proto je první běžec vyoutován v případě, že na metu doběhne další běžec. Protože jsou v poli tři mety, mohou se v něm nacházet čtyři hráči. Pokud se na všech metách nachází nějaký běžec, následující dobrý nadhoz způsobí buď hromadný běh, nebo out. Mít běžce na každé metě není pro tým ideální, ale pro diváky je to velmi zajímavé.
  6. 6
    Doběhněte na domácí metu. Někdy pálkař do míčku udeří tak silně, že dokáže přeběhnout celé hřiště a doběhnout až na domácí metu. Takovému bodu se říká „houmran“. Většinou je možné ho zaběhnout pouze když míček doletí až na konec vnějšího pole, kdy je mimo hru a druhý tým nemůže nic dělat.
    • Houmran při obsazení všech met se nazývá „grand slam“. Gran slam je za čtyři body (jeden pro každého běžce) a může zajistit vítězství i ve velmi vyrovnané hře. Nevyskytuje se moc často, ale je velmi vzrušující.
  7. 7
    Pravidelné hry. Houmrany jsou zábavné, ale nestávají se tak často, aby se na ně dalo spoléhat. Raději se naučte správně běžet po běžném odpalu. Když budete vědět, kdy je dobré běžet dál a kdy byste se měli zastavit, udržíte se ve hře déle a budete mít větší šanci získat bod. Kromě houmranu existují tři další běhy:
    • Single run je běh z domácí mety na první metu. Jde o nejběžnější běh, který je bezpečný a flexibilní.
    • Double run je běh z domácí mety na druhou metu. většinou je dobré ho zkusit v případě, že míček letí dost daleko, nebo pozornost hráčů v poli upoutá jiný hráč na druhé či třetí metě.
    • Triple run je běh z domácí mety na třetí metu. Tento běh není běžný, ale často předchází dalším běhům.
  8. 8
    Zkuste hru „hit and run“. Dobří kontaktní pálkaři (pálkaři, kteří mají kontrolu nad míčkem po jeho odpálení) mohou spolupracovat s běžcem na první metě a vytvořit díru mezi první a druhou metou, kterou za normálních okolností brání druhý metař. Běžec se nejprve pokusí ukrást druhou metu při nadhozu a donutí tak druhého metaře, aby ho následoval. Potom pálkař odpálí míček do vzniklé mezery a odběhne single nebo double run.
  9. 9
    Zkuste sebeobětovací hru. Existují dva typy sebeobětovací hry, při které pálkař akceptuje out jen proto, aby pomohl běžci dostat se na druhou nebo třetí metu.
    • Sebeobětovací úlivka je speciálním typem hry, kdy pálkař do míčku narazí, ale nepošle ho do pole. Míček dopadne před domácí metu, takže je pro chytače snadné ho chytit a dát pálkaři ground out. Než to ale udělá, další běžec může doběhnout na třetí, nebo domácí metu.
      • Rychlí běžci často přežijí úlivku a dostanou se až na první metu.
    • Sebeobětovací fly je vysoký míček, který se snadno chytá a který dá třetímu metaři čas doběhnout na domácí metu, než běžec dostane flyout.
  10. 10
    Zkuste dostat ze hry více běžců najednou. Když je hra správně rozestavená, je možné zahrát double play, nebo triple play, při kterém dostanou out dva, nebo tři hráči najednou. Triple play se nepodaří moc často. Double play je běžnější a zahrnuje force out jednoho bežce a ground out pálkaře ještě dříve, než doběhne na první metu.
    • Protože si po třech outech týmy mění místa, triple play vždy značí konec poloviny směny.
  11. 11
    Naučte se pravidlo infield fly. Toto pravidlo mohou prosazovat pouze rozhodčí, ale přesto se ho musíte naučit. Když pálkař zahraje fly, který dopadne do vnitřního pole, rozhodčí se může rozhodnout, zda je tento míček příliš snadný a prosadit pravidlo infield fly. Pálkař dostane automaticky out a tým v poli nebude mít možnost zahrát jednoduše triple play díky tomu, že by jeho chytač míček chytil a dal force out na ostatních metách. V krátkosti jde o pravidlo, které zajišťuje férovou hru pro oba týmy. Když se ho naučíte nyní, nepřekvapí vás, až ho v budoucnu uslyšíte.
  12. 12
    Hrajte tak dlouho, dokud nedohrajete určený počet směn. Na rozdíl od basketbalu a dalších týmových sportů nemá baseball žádný určený čas. Hra se hraje tak dlouho, dokud nejsou odehrány všechny směny. Kvůli tomu se mohou baseballové hry protáhnout a týmy mohou mít náhradníky (zejména na pozici nadhazovače), aby se hráči neunavili. Na konci poslední směny vyhrává tým, který má nejvíce bodů.
    • Pokud poslední směna končí remízou, hraje se ještě jedna směna navíc. U baseballu je ovšem neobvyklé, aby hra končila remízou.
    Reklama

Tipy

  • Mějte trpělivost. Naučit se hrát baseball chce spoustu času a tréninku. Pokud chcete být dobří, budete muset trénovat co nejvíce. Každá pozice v poli má svá úskalí. Když nepolevíte, brzy se stanete dobrými hráči.
  • Trénujte co nejvíce. Pokud máte přátele, kteří hrají baseball, ptejte se jich na vše, co vám nebude jasné. Hledejte si informace v knihách nebo na internetu a snažte se naučit se toho co nejvíce.
  • Pokud jste začátečník a hrajete v obraně, držte si rukavici co nejblíže u obličeje, abyste se vyhnuli zranění od letícího míčku (a měli větší šanci, že ho chytíte).


Reklama

Varování

  • Neustále sledujte míček. Baseballové míčky jsou tvrdé a rány od nich velmi bolí.
  • Noste ochranné vybavení. Pálkaři by měli nosit helmy a chytači by měli mít masky, helmy a chrániče na hrudník, kolena a holeně a ochrannou obuv (stejné vybavení, jaké mají rozhodčí).
Reklama

Související články

Jak se zlepšit v basketbalu
Jak se stát profesionálním hráčem basketbalu
Reklama

O tomto wikiHow

Spoluautorem je:
wikiHow redaktor
Spoluatorem tohoto článku je tým zkušených editorů a badatelů, kteří ověřují jeho přesnost a srozumitelnost.
Kategorie: Týmové sporty

Pomohl vám tento článek?

Ano
Ne
Reklama